Devadesátimilionový limit na volební kampaň omezuje ANO i ČSSD

Oproti předchozím předvolebním kláním působí letošní kampaň poklidně a bez dominantního tématu. Vše se může s blížícím se plebiscitem změnit, nicméně už i tato fáze kampaně se v předchozích letech vyznačovala dynamičtějším tempem. Příčiny prozatím ne příliš výrazného poměřování sil lze hledat ve více rovinách.

Jedním z hlavních důvodů je, že nad letošními volbami poprvé bdí specializovaný Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Podle novelizovaného volebního zákona mohou strany navíc utratit „jen“ 90 milionů korun. Pro většinu subjektů jde o limit, ke kterému se ani nepřiblíží.

Odlišná přítomnost

V minulosti však výdaje ČSSD a ODS dosahovaly mnohasetmilionových částek, v současnosti by takovou sumu mohli vydat nejspíš jen dva hlavní rivalové – hnutí ANO a sociální demokracie. Jenomže kvůli novým regulím, které si sami politici před rokem schválili, nemohou. A právě na 90milionový limit si mimo záznam stěžují.

„Peníze bychom měli. Jenže strop limituje výdaje, musíme neustále promýšlet, na co přesně a jak nejlépe peníze využít,“ řekl LN člen vedení ANO, který nechtěl být jmenovaný. Kampaň hnutí Andreje Babiše byla v roce 2013 masivní, nyní je skromnější. Podél silnic je subjekt viditelný minimálně. V příštích týdnech by tam však mělo být k vidění zhruba 700 billboardů.

„Pokrytí sociálních sítí máme stejné jako minule. Billboardů je méně kvůli limitu. Od začátku byl limit odsouhlasený. Je pravda, že v roce 2013 jsme do kampaně investovali více, kolem 110 milionů,“ řekl LN exministr financí. Zhruba šestimilionovou „čáru přes limit“ hnutí udělala Babišova kniha O čem sním, když náhodou spím.

Původně se totiž v chodovské centrále nepočítalo, že dílo bude spadat do limitu. „Problém je, že limit se počítá už od začátku května. Přijde mi to jako nesmysl, mohl se počítat třeba 90 dnů před volbami. Takhle nám knížka naskákala do limitu,“ přemítal Babiš. Kampaň však za poklidnější nepovažuje. „Děláte si srandu? Vždyť na nás od rána do večera útočí,“ poznamenal předseda ANO. Krajské organizace ANO mají stanovené limity, kolik mohou utratit. Menší regiony o velikosti Vysočiny mají povoleno utratit milion.

Poklidná kampaň?

V útrobách Lidového domu, sídle sociální demokracie, LN narazily na podobný názor. „Kampaň je nevýrazná. Nikdo není moc vidět. Mám pocit, jestli to ANO neudělalo schválně,“ řekl LN člen předsednictva ČSSD. Nejmenovaný vlivný funkcionář vládní strany měl podezření, že Babišův subjekt zatím nerozjel kampaň naplno, protože by hnutí vyhovovalo, kdyby k volbám dorazilo méně voličů. Nižší účast by podle daného názoru prospěla ANO, které má pevné voličské jádro. Jak ale bylo uvedeno, důvodem poklidnější kampaně je především finanční strop.

Lídři ostatních stran LN sdělili, že limit nevyčerpají. Nejvíce se mu přiblíží TOP 09 s výdaji kolem 70 milionů korun. Její předseda Miroslav Kalousek či šéf ODS Petr Fiala se shodli, že teprve po volbách se uvidí, zda kampaň byla opravdu poklidná. Předseda hnutí STAN Petr Gazdík nicméně připouští, že i finanční strop ke zklidnění pomohl.

„Oproti opulentní kampani ČSSD z doby Jiřího Paroubka to jistě je zklidnění. Nejsem si ale jistý, že je to dáno novým zákonem a limity. Prostě doba se změnila: větší důraz je na sociálních sítích, ale STAN nepodceňuje ani billboardy. Avšak ani je nepřeceňuje. Musíte být vidět a vzbudit emoce,“ uvedl Gazdík.

Lídři v pozadí

Dalším z důvodů současné podoby kampaně je, že podél dálnic už nesmějí stát billboardy. K nenápadnosti kampaně přispěl i fakt, že lídři dvou nejsilnějších subjektů se stáhli do pozadí. Premiér Bohuslav Sobotka odešel z vedení ČSSD a objíždí především svůj volební Jihomoravský kraj, exministr financí Babiš zase před několika měsíci opustil vládu a věnuje se kontaktní kampani.

A také vyšetřování Čapího hnízda, ve kterém šéfovi ANO hrozí, že ho policie v nejbližších dnech začne trestně stíhat. Právě sdělení obvinění v dotačním případu může být momentem, který do ohně kampaně nalije pořádný olej.

Dojem současného klidu kampaně pak dotváří skutečnost, že veřejnost si v uplynulých dvou letech zvykla na ostré koaliční spory mezi ANO a ČSSD – ať už kvůli policejní reorganizaci či případům kolem Babiše jako Čapí hnízdo či korunové dluhopisy. Nynější situace proto vyzařuje jakýmsi alespoň prozatímním klidem zbraní.

Ondřej Koutník

České zákony uvázly v „době analogové.“ Takzvaný lex Babiš zakazuje členům vlády vlastnit tištěná média, zapomíná ale na mnohem čtenější zpravodajské servery. Dalším důkazem uváznutí v předsíťové éře jsou přísnější pravidla pro volební kampaně. Díky nim musí být z každého tištěného letáku, billboardu nebo spotu naprosto zřejmé, která strana za nimi stojí a kdo je vyrobil.

Neřeší ale situaci, kdy se na internetu díky sociálním sítím bude živelně šířit anonymní video podporující nebo naopak špinící některou stranu nebo kandidáta. Stejně tak lze v Česku či zahraničí jednoduše registrovat webovou doménu, u níž není uveden skutečný vlastník. Původní smysl nových pravidel je přitom přesně opačný.

Finanční postih

„Účel označování volební kampaně je takový, aby už nemohla být, jak jsme to viděli v minulosti, narušena různými anonymními inzeráty, obvykle namířenými proti někomu,“ popsal v rozhovoru pro LN člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jan Outlý. Jeho instituce dohlíží také na stranické volební účty. Do nich musí být zaneseny veškeré výdaje na propagaci v rámci předvolební kampaně. Celková suma se navíc nesmí vyšplhat nad zákonem povolenou hranici 90 milionů korun.

V případě anonymní internetové reklamy půjde však jen těžko vystopovat, kdo kampaň zadal, kdo ji vytvořil a kolik výroba spotu či webové stránky stála. Jak zpřísněná pravidla, tak samotná existence dohledového úřadu jsou v českém politickém prostředí novinkou. To, jak reagovat na různé podněty, si tak strany i členové dohlížitelské instituce často teprve vyjasňují. Platí to rovněž v případě neoznačených kampaní vedených na celosvětové počítačové síti. „V zahraničí nebo České republice jde zaregistrovat doménu i pod falešnými údaji. Zatím jsme to neřešili,“ připouští Outlý.

Za porušení zákona o volbách však hrozí finanční postih. Kdyby se anonymního původce podařilo vypátrat, mohl by dostat od úřadu pokutu. Pro takzvané třetí osoby, které nejsou strana ani kandidát, může dosáhnout až sta tisíc. Řada internetových společností vlastnictví anonymní domény umožňuje. Pro vlastníka je to ale s rizikem. „Pokud by někdo na zdánlivě anonymní doméně provozoval nelegální obsah, jeho kontaktní údaje budou předány orgánůmčinným v trestním řízení,“ varuje Mediaweb.cz.

Anarchistický internet

Neoznačená volební kampaň přitom porušením zákona o volbách je. Dá se proto očekávat, že internetové společnosti budou se státem při vymáhání práva spolupracovat. „Vlastnictví CZ domény není anonymní záležitost. (...) Je možné to vyřešit tak, že u kontaktu uvedete smyšlené údaje, avšak tím se snadno vystavujete riziku ztráty domény, protože to porušuje podmínky naše i CZ. NIC,“ zmiňuje na svém webu společnost Wedos.

Anonymní kampaň se ale dá vést i jednodušeji. Očerňující text o politickém sokovi lze umístit na sociální síť, kde ho během chvilky nasdílí velká spousta podobně smýšlejících uživatelů. Není přitom problém, aby takový článek nechala potají vyrobit některá z kandidujících stran a pak se domluvila s „externistou“, který ho za ni v síti poprvé zveřejní. Jak je známo z obliby různých „alternativních“ a konspiračních zpravodajských serverů, nepravdy, dezinformace či takzvané fake news se internetem šíří takřka rychlostí světla.

Přísnějším pravidlům se tak podaří utnout případy známé z minulosti, kdy anonymně zadaná antikampaň v nejčtenějších novinách v rozhodující den voleb pomohla ke zvolení Miloše Zemana prezidentem, na nepřehledné a stále ještě trochu anarchistické prostředí internetu ale zcela nedosáhnou.

Tomáš Tománek

Člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jan Outlý předpokládá, že Miloš Zeman dostojí pravidlům pro předvolební kampaně.

LIDOVÉ NOVINY: Úřad dohlíží na sněmovní i následné prezidentské volby. Jakého prohřešku se strany nebo hradní kandidáti v kampani nejčastěji dopouštějí?

OUTLÝ: Chápu, že to média zajímá, ale je to trochu předčasná otázka. Úřad kampaň v jejím průběhu hlavně monitoruje. Pokud na něco reagujeme, je to většinou neoznačování kampaně v souladu se zákonem. Pokud směřujete k financování kampaní, tam uvidíme, až dostaneme volební účetnictví. Termín je 90 dnů od vyhlášení voleb. Pak budeme konfrontovat své poznatky z monitoringu s tím, co v účetnictví je, nebo není. Takže teď je o finančních prohřešcích předčasné hovořit.

LIDOVÉ NOVINY: Co se tedy do kampaně započítává?

OUTLÝ: To je zrovna věc, ve které moc volnosti nemáme. Protože zákon říká, že je to jakákoli propagace strany, hnutí nebo kandidáta nebo sdělení v jejich (ne)prospěch, včetně doprovodné akce, za kterou se obvykle platí. Takže vše, co je nějakou formou sdělení ve prospěch, či neprospěch kandidáta nebo strany a co současně stojí nějaké peníze, je kampaň podle zákona. Co podle našeho názoru můžeme vyčlenit z kampaně, jsou věci, které nelze ocenit v penězích. Drobná agitace, určitý typ dobrovolnické práce a podobně.

LIDOVÉ NOVINY: Kudy vede linie rozdělení, kdy premiér nebo prezident vedou kampaň a kdy vykonávají svůj mandát? Jak ukazuje příklad krajských cest Miloše Zemana, ale i dalších politiků, může to být někdy nejasné.

OUTLÝ: Je nutné rozlišit institut výkonu funkce od kampaně ve smyslu oslovování voličů. Pokud představitel veřejné moci jedná s jinými představiteli veřejné moci nebo institucemi, které zřizují orgány veřejné moci, kam patří například i často zmiňovaní hasiči a podobně, je to součást jeho práce. Tím pádem je to součást jejich mandátu, funkce. Z toho vyplývá, že setkání s těmi, kdo nereprezentují orgány veřejné moci, už je formou oslovování voličů.

LIDOVÉ NOVINY: Hrad je ve sporu s úřadem kvůli pohledu na krajské cesty hlavy státu. Říká, že prezident nevede kampaň, pouze svými spanilými jízdami plní slib, že se bude scházet s občany. Co na takový argument říkáte?

OUTLÝ: Jako úřad žádný spor s Hradem nevedeme. Hrad se na nás neobrátil s žádnou žádostí o stanovisko, na rozdíl od řady stran a kandidátů, kteří se nás ptají, jak mají postupovat. Logicky se na to ptají novináři. To, co bylo možné sledovat v médiích, bylo, že my jako členové úřadu jsme sdělovali svá stanoviska a Hrad na ně reagoval. Nelze to ale považovat za spor Hradu s úřadem.

Mimochodem, zákon o volbě prezidenta zná pouze pojem prezidentský kandidát, což je i v případě úřadující a znovu kandidující hlavy státu něco jiného než Hrad. Existuje pouze kandidát, ne jeho tým nebo spolupracovníci z dosavadního pracoviště. A předpokládám, že prezidentský kandidát, v tomto případě Miloš Zeman, dostojí pravidlům uvedeným v zákoně.

Zatím nemám důvod si myslet opak. Účet si zřídil. Pokud ve lhůtě, která je v zákoně stanovena – tři dny před volbami –, zveřejní na internetové stránce, kterou u úřadu zaregistruje, informace o všech darech a bezúplatných plněních, je vše v pořádku.

LIDOVÉ NOVINY: Může premiér nebo prezident jako instituce platit pokutu za nedodržení zákona?

OUTLÝ: Na premiéra se přestupková imunita nevztahuje, na prezidenta ano. Mně se o tom nechce spekulovat. Obecně vzato se řízení o případném přestupku musí zahájit do nějaké doby od okamžiku, kdy se úřad dozvěděl o takovém jednání. V tu dobu už situace toho dotyčného může být úplně jiná.

LIDOVÉ NOVINY: Před startem ostré kampaně dělají strany „předkampaň“. Lídr ANO Andrej Babiš sepsal knihu s politickou vizí. Jak se úřad dívá na tyto případy?

OUTLÝ: Kampaň se vede vlastně neustále. První den od zvolení se poslanci snaží přinejmenším neztratit své voliče. Ale legislativa, která je teď v platnosti, se rozhodla vymezit určitou část období kampaně, na kterou se budou vztahovat zvláštní pravidla. Kampaň dle zákona začíná skutečně vyhlášením voleb ve Sbírce zákonů.

Ovšem ještě před vyhlášením mohou být pořízeny nějaké prostředky, materiály, služby, které se potom uplatní v kampani. Takže pokud se dejme tomu nějaká kniha vytiskne před zahájením volební kampaně, část výtisků se rozdá do zahájení kampaně a potom se rozdává i dál, je od vyhlášení voleb každá taková rozdaná kniha nákladem kampaně. Musí se zanést do volebního účetnictví. Stejně tak služby spojené s přípravou té knihy.

LIDOVÉ NOVINY: Zákon říká, že kampaň musí být řádně označená. Co si pod tím představit?

OUTLÝ: Běžný občan to pozná tak, že bude schopen vystopovat původce každého billboardu, každého inzerátu, plakátu. Zákon proto říká, že strany musejí uvádět svůj název nebo zkratku a zadavatele a zpracovatele inzerátu na veškerých svých prostředcích kampaně, ať je to inzerát, billboard, nebo předmět.

Když kampaň vede někdo jiný než strana nebo kandidát, tedy registrovaná třetí osoba, musí tam uvést svůj název nebo jméno a evidenční číslo. Podle toho čísla si každý na našem webu může zjistit další informace. Zjistí, kdo za tou kampaní stojí, a současně se může podívat na volební účet takové třetí osoby, takže vidí, jaké prostředky byly do té kampaně vloženy, odkud pocházejí a podobně. Účel označování volební kampaně je takový, aby už nemohla být, jak jsme to viděli v minulosti, narušena různými anonymními inzeráty, obvykle namířenými proti někomu.

LIDOVÉ NOVINY: Když si dá nadšený volič na plot plakát „své“ strany, musí se registrovat jako třetí strana?

OUTLÝ: Je otázka, jestli je to vůbec kampaň ve smyslu zákona, tedy jestli je to ocenitelné v penězích. My jsme to jako úřad museli nějak nastavit. Naše stanovisko je, že běžný formát A4, který je každému dostupný, v podstatě není ocenitelný, a proto to kampaň není. Musí to tedy být izolovaná věc, ne že si z á čtyřek někdo poskládá billboard.

Pokud by to bylo něco většího, záleží ještě na tom, jestli jednáte na svoji pěst, nebo s vědomím strany. Pokud ano, a strany někdy aktivně vyzývají k poskytnutí nějakých ploch třeba v rámci plotové kampaně, nemusíte se nikde registrovat, to jde za tou politickou stranou. Nicméně takový člověk musí být schopen dokázat, že tak činí s vědomím strany. Proto doporučujeme mít s ní nějakou dohodu. Strany to už vědí, zareagovaly pružně a nabízejí nějaký jednoduchý formulář.

Tomáš Tománek

Andrej Babiš není jediný, kdo v současnosti řeší problém se svou knihou a volbami. Úřad dohlížející na kampaně si došlápl také na šéfredaktora internetového Deníku Referendum Jakuba Patočku. Ten spolu se svou kolegyní Zuzanou Vlasatou napsal publikaci Žlutý baron, která shodou okolností cílí na osobu lídra vládního hnutí ANO. Protože knihu propagují v době vrcholícího předvolebního boje, hrozí jim pokuta ve správním řízení.

„Správní řízení jsou neveřejná a nemohu je komentovat. Obecně platí, že zákon ani náš úřad samozřejmě nikomu nezakazuje vydávání knih a točení filmů. Pokud se ale dílo vymezuje proti nějaké kandidující straně či kandidátovi, nebo je naopak obhajuje, je třeba, aby forma produkce takového díla pamatovala na dikci volebního zákona,“ zdůvodnil člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jan Outlý.

Novinář z ČSSD

Novela zákona o volbách zapovídá neregistrované kampaně pro nebo proti stranám, hnutím či kandidátům. Dohlížitelský orgán zřejmě Patočkovu knihu vyhodnotil právě takto. LN s žádostí o vyjádření oslovily samotného autora knihy. „V knize Žlutý baron věnujeme kapitolu tomu, proč veškerá produkce médií z vydavatelství Mafra je fakticky součástí hybridní stranické propagandy politické divize Agrofertu. Nemáme zájem na ní participovat tím, že bychom vám poskytovali citace nad rámec našeho prohlášení,“ odpověděl Patočka. Sadu doplňujících dotazů ponechal bez reakce.

V textu zveřejněném na stránkách Deníku Referendum se spolu s Vlasatou vyjádřil obšírněji. „Domníváme se, že pokud si úřad takto představuje své poslání, bylo by lépe jej zrušit,“ tvrdí. Autoři se hájí, že jejich kniha je výsledkem nezávislé novinářské práce. „Stejnou logikou bychom mohli argumentovat my, že samým zahájením řízení o přestupku s námi Úřad přistoupil na účelovou a absurdní argumentaci Agrofertu – a fakticky tak vstoupil do volební kampaně na jeho straně,“ píší dále ve svém prohlášení.

Jenže Patočka není pouze novinářem, ale také členem vládní ČSSD, která je největším volebním konkurentem Babišova hnutí ANO. V čele úřadu, který ho nyní chce pokutovat, přitom stojí nominant stejné strany Vojtěch Weis. Sociální demokracie ho předtím prosadila do Státního pozemkového úřadu a Weis za ni před lety dokonce kandidoval do sněmovny. Z tohoto pohledu není zřejmé, proč by měl předseda instituce podporovat zrovna ANO. Úřad je navíc ze zákona nadstranický.

Vývoj právního pohledu

Sociální demokrat Patočka patří mezi přední kritiky předsedy hnutí ANO. Zajímavé však je i jiné jeho angažmá. Se spoluautorkou knihy Zuzanou Vlasatou působí ve vedení spolku Centrum pro média, ekologii a demokracii. Z registru smluv lze vyčíst, že tento subjekt získal loni v prosinci zakázku od Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky. Od společnosti, kterou založilo ministerstvo nyní řízené Babišovým úhlavním soupeřem Milanem Chovancem (ČSSD), Patočkův spolek dostal práci na propagaci pojišťovny za 350 tisíc korun.

Šéfredaktor Deníku Referendum bohužel neodpověděl ani na dotaz, jestli se po případném udělení pokuty bude s úřadem soudit. Legislativa mu to umožňuje. „Jsme v právním státě a každé rozhodnutí orgánu veřejné moci může být napadeno u soudu,“ potvrzuje Outlý. Udělení pokuty za propagaci knihy v době kampaně zatím nemá v Česku obdoby.

Právní pohled na řadu aspektů se vyvíjí a podle expertů bude trvat zřejmě několik voleb, než si práce úřadu „sedne“. Případné rozhodnutí soudu proto může být klíčové i pro podobné případy v dalších letech. Nemusí jít ale o roky. Internetový server Hlídací pes totiž právě dnes pokřtí knihu Babiš – Vůdce pro 21. století. I ji bude zřejmě nový úřad posuzovat.

Tomáš Tománek