Výsledky celosvětové studie: Plasty jsou už i v balené pitné vodě

Každý člověk nechtěně vypije za rok 3000 až 4000 plastových vláken. Ukázala to studie neziskové společnosti Orb Media založená na vzorcích ze 14 zemí světa a pěti kontinentů. Takzvané mikroplasty v délce 0,1 až pět milimetrů odhalila v 83 procentech vzorků vody z vodovodu. Zjištěním americké studie, na které spolupracovaly dvě tamní univerzity, se nyní chce zabývat také česká vláda. „Samozřejmě že o tom budeme s kolegy jednat,“ napsal LN ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), do jehož gesce spadají podzemní vody.

Také ministerstvo zdravotnictví se už o problém zajímá. „Určitě se budu ptát krajských hygienických stanic, jak se tato věc bude systematicky řešit. Ale zatím nemáme informace, že by šlo o stav ohrožující zdraví,“ řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).

Znepokojení tuzemských politiků ale mírní odborníci ze Státního zdravotního ústavu. Studie neziskové mediální společnosti Orb Media totiž odhalila, že průměrný počet plastových vláken v půllitrových vzorcích vody se pohyboval v rozmezí od 4,8 vlákna v USA po 1,9 vlákna v Evropě. „Zkuste si toto číslo porovnat s bezpečným limitem pro azbestová vlákna v pitné vodě, který americká Agentura pro ochranu životního prostředí stanovila ve výši sedm milionů vláken v jednom litru vody,“ napsal LN František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu.

Jde totiž o to, že azbestová vlákna jsou prokázaným karcinogenem, pokud je člověk vdechne. Avšak při požití ve vodě člověku prakticky neškodí. A s malými plastovými částicemi je to podobné. Lékaři důkladně popsali jejich negativní vliv na lidské zdraví, pokud je vdechujeme v podobě malých prachových částic. Způsobují astma, plicní choroby a také rakovinu plic. Často se dokonce uvádí, že malé prachové částice mají ve velkých městech na svědomí více úmrtí než dopravní nehody.

Neexistuje ovšem zatím žádný důkaz ani odůvodněná hypotéza, že by mikroplasty škodily člověku při požití s pitnou vodou, což zdůrazňují také čeští vodohospodáři.

Vědci chystají výzkum

Evropští vědci ovšem nechtějí nechat nic náhodě a budou na studii reagovat dalším výzkumem. Sledováním nových znečišťujících látek (tzv. emerging pollutants) v životním prostředí se v Evropě zabývá asociace referenčních laboratoří a výzkumných středisek NORMAN. Podle jejího koordinátora Ralfa Kägiho ze Švýcarska budou vědci chtít ve spolupráci s úpravnami pitné vody zahájit testy, které by přinesly větší množství dat. „Ve Švýcarsku jsme nedávno dělali studii na přítomnost mikroplastů v různých typech vod v curyšském kantonu. Odhalili jsme je v povrchových i odpadních vodách, ale ne v podzemní ani v pitné vodě,“ sdělil LN.

Podle něj je nejprve třeba stanovit, jaké jsou přijatelné a bezpečné koncentrace plastových vláken v kohoutkové vodě. Teprve pak mohou vědci formulovat analytické požadavky, podle kterých se má výskyt malých plastových částic ve vodě z vodovodu zjišťovat. Dokud se to nestane, nemůže být ani sledování mikroplastů součástí monitoringu kvality povrchových vod. Jak upozorňuje tuzemské ministerstvo zemědělství, které má povrchové vody v gesci, dosud není jednoznačně stanoveno, které složky a velikostní frakce je třeba sledovat. Nejsou ani k dispozici vhodné jednotné metody pro odebírání vzorků a jejich analýzu.

„Nalézt lze všechno všude“

Také ekologové na zprávu reagovali opatrně. Ekologický aktivista Jan Freidinger z hnutí Greenpeace zdůraznil, že naměřený výsledek je třeba vědecky ověřit. „Množství vzorků, především když vezmeme v úvahu geografický rozsah, bylo navíc poměrně malé. Proto budeme jen rádi, když se tomuto závažnému tématu budou věnovat i další vědecké týmy,“ uvedl.

Vodohospodáři ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) také upozornili, že výskyt malého množství plastů ve vodě není ničím překvapivý. Dostat se tam může třeba vzduchem. Nové identifikační metody dnes podle nich umožňují stanovit výskyt různých látek v množství, které je řádově mnohem nižší, než bylo dosud běžné.

Podobný názor má i Karel Jeřábek z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. Podle něj je zcela v souladu s přírodními procesy, že se látky v malém množství rozšiřují i do míst, kde bychom je nečekali. „Zlepšující se analytické techniky pak dokážou nalézt všechno všude, když se na to zaměří,“ konstatoval.