S kyticemi žlutých růží a někteří se slzami v očích přicházli po skončení oficiální části posledního rozloučení se zesnulým zpěvákem tisíce fanoušků.
Dopoledne nemohli. Vstup byl pouze na pozvánky pro více než 500 hostů včetně prezidenta Václava Klause, rodinných příslušníků i kamarádů z řad zpěváků a herců.
"Matuška pro mě znamenal štěstí a mládí. Jeho písničky jsme měli velmi rádi. Byla to legenda," řekla Viktorie Jelínková z Českého Brodu.
Mnozí lidé přišli na Žofín již brzy ráno. "Čekala jsem od osmi hodin.
Chtěla jsem mít jistotu, že se budu moci rozloučit s mým oblíbeným
zpěvákem," řeka Viola Kubečková z Kopřivnice.
"Je to bolestivé, citlivé. Nesmířím se s tím. Moc jsem si ho vážila jako člověk i jako umělce," uvedla žena, která jako zhruba dvě stovky dalších lidí sledovala dopolední dění za kovovými zábranami.
Před budovou Žofína stála od rána připravená sanitka. Její osádka zatím podle manžela a manažera Heleny Vondráčkové Martina Michala, který smuteční akt organizuje, nemusela zasahovat u žádného vážného případu. "Máme je tady kvůli teplému počasí, které by někomu mohlo způsobit zdravotní obtíže," řekl Michal.
Pořadatelé smutečního aktu očekávali, že se Matuškově památce přijdou poklonit tisíce lidí. A nespletli se. Posledního rozloučení se se zúčastnilo podle pořadatelů asi 15.000 jeho fanoušků. Kolem 19:30 čekalo ve frontě před budovou ještě přes 1000 lidí, řekl tisku manžel a manažer Heleny Vondráčkové Martin Michal, který obřad organizuje.
Budova Žofína se původně měla veřejnosti uzavřít již ve 20:00. Manželka zesnulého ale chtěla dát všem čekajícím lidem šanci dát Matuškovi sbohem, proto se uzavření Žofína odložilo ještě o více než hodinu.
Lidé i plakali
První z nich po poledni začali pokládat květiny k rakvi vystavené na pódiu a obklopené četnými věnci. Mnozí plakali. Další se ale fotografovali před rakví. "Je to tak trochu jako atrakce, to by na pohřbu nemělo být," řekla Miluše Králová z Dobříše. Ještě po devatenácté hodině se dlouhý had lidí táhl přes celý Žofín a lidé museli čekat desítky minut, než se dostali ke zpěvákově rakvi. Zatímco dopoledne převažovali mezi čekajícími starší lidé, odpoledne a večer už začali převažovat mladší.
Mezi lidmi, kteří se přišli s Matuškou rozloučit, byli zástupci různých
generací. "Jdu sem se smíšenými pocity. Jsem stejný ročník jako on. Byl to Semafor, Láska nebeská, Slavíci z Madridu. Alespoň že nám ty jeho písně zůstanou. Je mi to ale velmi líto. Měla jsem ho ráda," řekla Anna Brixiová, která přijela z Popradu. Podle ní patřil zpěvák stejně Čechův jako Slovákům.
