28. srpna 2014 13:03, aktualizováno  17:17 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Porošenko: Na Ukrajinu vpadla
ruská vojska, žádám Evropu o pomoc

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 145Diskuse
Ukrajinský prezident Petro Porošenko. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ukrajinský prezident Petro Porošenko. | foto: ČTK
KYJEV Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve čtvrtek prohlásil, že kvůli "vpádu ruských vojsk na Ukrajinu" zrušil návštěvu Turecka. Zároveň svolal mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany, která má reagovat na zhoršení vojenské situace na jihu východoukrajinské Doněcké oblasti. Kvůli nejnovějšímu vývoji krize na Ukrajině se v 18:00 SELČ sejde Rada bezpečnosti OSN. O schůzku kvůli údajnému ruskému vpádu žádala Litva.

"Rozhodl jsem se zrušit pracovní návštěvu Turecka v souvislosti s prudkým zhoršením situace v Doněcké oblasti, zejména v Amvrolsiivce a Starobeševu, protože došlo k vpádu ruských vojsk na Ukrajinu," uvedl Porošenko podle agentury Unian. "Prezidentovo místo je dnes v Kyjevu," zdůraznil šéf státu. Ohlásil také, že na čtvrtek svolává bezpečnostní radu, aby rozhodla o dalším postupu.

K TÉMATU:

Kyjev také vybídl, aby se sobotní mimořádný summit Evropské unie zabýval vojenskou pomocí Ukrajině a sankcemi proti Rusku. Podle odhadu NATO na Ukrajině nyní bojuje více než tisíc ruských vojáků.

Svět musí jednat

Stejně jako již avizoval premiér Arsenij Jaceňuk, i Porošenko ohlásil, že Ukrajina žádá o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ta se podle odpoledních zpráv sejde v 18:00 SELČ. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski hovoří o nejhorší bezpečnostní krizi v Evropě za desítky let. Schůzku Rady bezpečnosti kvůli "očividné invazi" žádala vedle ukrajinských představitelů také Litva, která je nestálým členem tohoto vrcholného orgánu OSN.

Sikorski ve čtvrtek řekl, že akce Ruska na východě Ukrajiny jsou "agresí", která vytvořila nejvážnější bezpečnostní krizi v Evropě za poslední desetiletí. "Jistě, že toto je agrese," řekl Sikorski polskému rozhlasu. "Postoj Polska bude formulován během několika příštích hodin. Tady nepotřebujeme silná slova, ale činy, nejlépe činy celého mezinárodního společenství," dodal šéf polské diplomacie. Postup podle něj musí být rozhodný, ale zároveň opatrný, protože důsledky by mohly být nepředvídatelné.

ČTĚTE TAKÉ:

Ruský zástupce při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Andrej Kelin nařčení o vojenském vpádu odmítl, Moskva prý o invazi nemá "žádný zájem". "Jasně jsme řekli, že Rusko s výjimkou deseti pohraničních vojáků žádné jednotky na Ukrajině nemá," prohlásil Kelin s odkazem na skupinu příslušníků ruské armády, kterou tento týden zadrželi Ukrajinci. Moskva tvrdí, že překročili hranici omylem.

K situaci v pohraničním Novoazovsku, který podle Kyjeva ovládli separatisté za pomoci ruských vojáků, Kelin uvedl, že ukrajinské síly z města utekly po "deseti výstřelech z děl" a území "bez boje" přenechali separatistům.

Pomozte, vyzval Kyjev EU

Ve světle nejnovějšího vývoje Porošenko rovněž vyzval k uspořádání mimořádného summitu Evropské unie. "Svět musí zhodnotit prudké vyhrocení situace na Ukrajině," apeloval na EU ukrajinský prezident.

Ukrajinský velvyslanec při EU Konstantin Elisejev podle agentury AFP vyzval, aby se sobotní mimořádný summit unie v Bruselu zabýval "rozsáhlou vojenskou pomocí" Ukrajině a uvalením dalších sankcí na Rusko. "Usmiřování a tichého souhlasu s agresorem už bylo dost," apeloval velvyslanec, podle kterého se Rusko dopouští nepokryté vojenské invaze do sousední země.

"Odhadujeme, že na Ukrajině nyní operuje přes 1000 ruských vojáků," citovaly nejmenovaného vysokého představitele Severoatlantické aliance agentury Reuters a AFP. "Podporují separatisty a bojují po jejich boku," dodal. Rusové jsou prý přítomni zejména v okolí Novoazovsku.

Moskva tradičně popírá, že by se ruští vojáci účastnili bojů na východě Ukrajiny, kde se ukrajinské vládní jednotky od dubna snaží potlačit proruské povstání. Kyjev ale nedávno předvedl desítku zajatých ruských výsadkářů a o přítomnosti jednotek regulérní ruské armády na východě Ukrajiny hovoří i NATO, USA či Polsko (více čtěte ZDE). Jeden z povstaleckých předáků Alexandr Zacharčenko ve čtvrtek v ruské televizi tvrdil, že ruští vojáci a důstojníci bojují po boku rebelů během své dovolené. Ruských dobrovolníků jsou prý tři až čtyři tisícovky.

RUSKÁ VOJENSKÁ TAŽENÍ

Výběr vojenských operací Ruska od nástupu Vladimira Putina k moci v roce 1999 (řazeno chronologicky):

DRUHÁ RUSKO-ČEČENSKÁ VÁLKA

  • Ruská armáda zahájila v srpnu 1999 v Dagestánu kvůli vpádu čečenských rebelů vojenskou operaci na severním Kavkaze.
  • Kreml tehdy obvinil čečenské ozbrojence z útoků v ruských městech, při kterých zahynulo přes 300 osob, a 1. října 1999 byla vpádem ruských jednotek do Čečenska zahájena druhá rusko-čečenská válka.
  • Válka oficiálně skončila v dubnu 2009 a zahynulo v ní podle různých zdrojů 40 000 až 80 000 osob, podle Moskvy přes 5000 ruských vojáků a více než 14 000 rebelů.
  • Od té doby pokračují sporadicky akce čečenských separatistů na území Čečenska, útoky čečenských ozbrojenců mimo jejich území se v současnosti soustředí hlavně na Rusko.

Ozbrojený konflikt, označovaný za první rusko-čečenskou válku, vypukl na Kavkaze už v roce 1993. Boje, nejprve mezi místními skupinami, začaly poté, co tehdejší čečenský prezident Džochar Dudajev rozpustil v dubnu 1993 parlament i vládu a ustavil prezidentskou správu. Tím vyvolal aktivizaci opozice. Ruský prezident Boris Jelcin poté pohrozil výjimečným stavem a po několika ultimátech ruská vojska v prosinci 1994 překročila čečenské hranice. K podpisu mírové dohody z 31. srpna 1996 byla Moskva donucena až poté, co povstalci dobyli zpět Groznyj a převzali kontrolu nad velkou částí republiky. Ve válce zahynulo 100 000 lidí, z toho 5500 ruských vojáků.

GRUZIE (JIŽNÍ OSETIE)

  • Druhý konflikt o Jižní Osetii vypukl 8. srpna 2008 poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti regionu a s cílem obnovit svou moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali.
  • Moskva reagovala silným protiútokem, při kterém obsadila nejen Jižní Osetii a Abcházii, další odštěpeneckou proruskou gruzínskou provincii, ale i další gruzínské oblasti.
  • Příměří bylo podepsáno 16. srpna 2008 a ruské jednotky se z Gruzie začaly stahovat o čtyři dny později. Stahování bylo dokončeno v říjnu téhož roku.
  • Mezi tím, 26. srpna, Rusko oficiálně uznalo nezávislost Jižní Osetie a Abcházie, což vyvolalo na Západě vlnu kritiky. Gruzie vzápětí oznámila přerušení diplomatických styků s Ruskem, které reagovalo stejným krokem.
  • Rusko v obou provinciích stále udržuje svá vojska - v Abcházii má základny v Gudautě a Očamčiru a v Jižní Osetii v Cchinvali a Džavě. Celkový počet ruských vojáků se tu odhaduje na několik tisícovek. Podle Moskvy si válka vyžádala mezi Osetinci 162 civilních obětí, jihoosetské úřady uvedly 365 obětí mezi civilisty. Rusko ve válce ztratilo 64 svých vojáků. Gruzie uvedla 228 zabitých gruzínských civilistů a 170 obětí mezi vojáky.

UKRAJINA

  • Ruský parlament schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na ukrajinském Krymu vojáky kvůli údajné potřebě chránit životy Rusů na Krymu; poté ruská armáda převzala kontrolu nad poloostrovem, kde většinu obyvatel tvoří Rusové.
  • Na východě Ukrajiny se bojuje od dubna a proruští separatisté postupně vyhlásili Doněckou lidovou republiku, Charkovskou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.
  • Proruští radikálové vyhlásili na základě referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti, kterou Kyjev a západní země neuznaly.
  • V květnu zvítězil v ukrajinských volbách podnikatel Petro Porošenko, který se funkce ujal v červnu. Ukrajinské síly od začátku bojů dobyly zpět několik měst, dříve ovládaných separatisty, z velkých měst nemá Kyjev pod kontrolou Doněck.
  • Ruský prezident Vladimir Putin v dubnu popřel, že by na východě Ukrajiny operovali ruští vojáci, ale připustil jejich vyslání do tohoto regionu s početnou ruskou menšinou. Rusko přitom předtím dlouho popíralo nasazení vlastních vojáků na Krymu, až v půli dubna Putin přiznal, že na poloostrově "stáli za zády sil krymské sebeobrany naši (ruští) vojáci".
  • Podle odhadu NATO na Ukrajině nyní bojuje více než tisíc ruských vojáků.
Lidovky.cz, ČTK
  • 145Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz