Porsche i Rolling Stones. První škola designu na světě slaví velkolepě

Jediným Čechem, který na slavné univerzitě v Londýně studuje, je Matěj Chabera, kterého už z rubriky Design můžete znát. Když se totiž v jedné ze světových metropolí designu děje něco zajímavého, je u toho a o své dojmy se pak podělí i se čtenáři serveru Lidovky.cz. Výstava je jednou z designových událostí roku a v Londýně je k vidění do 3. ledna. A abyste se mezi více než 350 pracemi studentů i absolventů neztratili, můžete využít Matějova "průvodce" tím nejzajímavějším.

Při procházení expozice jsem dlouho rozmýšlel koncept článku. Rozhodl jsem se věnovat pouze designu, protože v módě a umění na této úrovni nemám takový přehled. Má foto - reportáž se tedy věnuje dvěma skupinám projektů v rámci grafického designu a průmyslového designu. Na jedné straně jsou to ty, které si našly pevné místo v každodenní realitě a postupně se čím dál jasněji zapisují do historie a ovlivňují další generace. Na druhé straně jsem vybral několik podobně dobrých prací z historie Royal College, které však nejsou zatím nijak rozšířené. Rozhodně ne tak, jak by si zasloužily.

Upřímná snaha dělat věci tak dobré, jak jen mohou být

Životnost designu je velmi zajímavé téma. Je to těžko předvídatelná věc, ale jsou určité indicie, které lze ve významných trvajících realizacích sledovat. Je zde vždy určitá vytříbenost a efekt destilování velkého množství práce, která často není vidět, ale která do projektu byla investovaná skvělými lidmi s velkou vizí. Mnoho dobrých produktů je pak často výsledkem postupného ladění a některé z nich byly úspěšné až ve své druhé nebo třetí variantě. Například oceňovaná úžasná židle Myto od Konstantina Grcice ve své první variantě praskala a prošla drahým dolaďováním formy v oblasti napojení perforace na rám. Pokud ale odhlédneme od produktů, od obrazů, plastik, střihů a písem, tak na pozadí všeho je vždy upřímná lidská snaha dělat věci tak dobré, jak jen mohou být. Snaha využít technologie, snaha posunout svoje odvětví, svojí osobní tvůrčí práci. V tom vždy vidím velkou hodnotu a je to opravdu dobrý inspirativní zážitek setkat se najednou s tolika scénáři smysluplného lidského úsilí korunovaného úspěchem.

Výstava potrvá do 3.1.2013, je zdarma a určitě stojí za návštěvu, pokud budete v Londýně. Více informací najdete zde.

Dobré projekty, které mají zásadní význam v historii designu i v každodenním životě

Logotyp pro Victoria & Albert muzeum v jižním Kensingtonu od Alana Fletchera z roku 1989. Alan Fletcher vystudoval na RCA v roce 1956 a jeho logotyp se stal neomylným a definujícím grafickým prvkem celé instituce. Shodou náhod jsem se byl podívat v tiskárně Generation press a viděl jsem proces zlacení VIP pozvánek pro V&A na tmavě zeleném papíře Colorplan, kde je logo ve své nejsilnější podobě. Logotyp je složen z tak základních prvků, že je obtížné určit jeho věk a nezdá se, že by byl jakkoliv dobově omezený.

Porsche 911. Jedno z nejzásadnějších aut historie. Šílená koncepce s motorem na konci auta, která nějakým záhadným způsobem funguje. Je mnoho dobrých aut a také mnoho rychlejších aut, ale devětsetjedenáctka pro mě představuje auto nejbližší ideální definici designu: čistá jednoduchá forma, dokonalá funkčnost a mnoho vrstev dolaďování a vylepšování po mnoho let. Změny jsou vždy spíš mírné (zde je například největší změna prodloužení rozvoru o 100 mm) a celek je vždy o něco lepší. Kéž by se tímto způsobem dělalo více produktů. Na fotce je aktuální model 911 Carrera S (typ 991), na kterém se podílel absolvent RCA Matthias Kulla, který pracuje pro Porsche Style centrum.

Systém silničních a dálničních značení pro britskou dopravu, který vypracovali profesoři RCA Margaret Calvert a Jock Kinneir v letech 1958 až 1963. Viděl jsem několik rozhovorů s Margaret, která se typicky britským způsobem nijak nechvástá a velmi soustředěně hovoří o nejmenších detailech dopravních značek, o ladění čitelnosti typografie pro různé rychlosti dopravy, o testech vnímání symbolů a efektu barev na vnímání důležitosti. Jejich systém je v nezměněné podobě stále používán po celé Británii.

Profesor RCA Edward Johnston namaloval první podobu notorického logotypu UNDERGROUND v roce 1919. Původ tohoto tvaru je nejasný, protože již byl předtím v užívání London General Omnibus Company. Johnston jej ale doladil, postupně vyčistil do dnešní podoby a také zpracoval systém pro užívání jmen stanic v modrém poli. Když jsem v London Transport Museum přehlížel absurdní množství suvenýrů a reklamních předmětů s logem UNDERGROUND, myslel jsem při tom na všechny ty pokažené nedůkladné vizuální systémy významných institucí, bohužel včetně pražského Dopravního podniku.

Rotork je nákladní plavidlo, které navrhl Sir James Dyson v roce 1970 na základě zadání od Rotork Marine. Jeremy Fry formuloval zadání na návrh lodě, která uveze velké množství nákladu slušnou rychlostí a která nepotřebuje molo či jakékoliv přístavní zázemí. Řešení je tak dokonalé, že jej Britská armáda, námořnictvo, Londýnští hasiči a další civilní odvětví používají dodnes.

Jasper Morrison v roce 1989 navrhl Plywood chair. Vitra ji vyrábí dodnes. Jasperův koncept spočíval ve snaze vytvořit co nejelegantnější funkční židli za použití nejjednodušších materiálů v co nejmenším množství. Tohle je asi ten nejjistější recept na dlouhověkost a stylistickou nezatíženost v designu a Morrison s ním neomylně pracuje mnoho let. Jeho "normální" design je charakteristický právě promyšlenou strohostí a až absurdní střídmostí v práci s materiálem a formou.

Rolling Stones měli už v roce 1971 svoje logo, které stále používají a v mnoha variantách se objevilo na všem od triček, přes CDčka až po laserové projekce. Vyplazený jazyk vytvořil absolvent RCA z roku 1970 John Pasche.

Tento projekt je z minulého roku a nelze tedy hovořit o jeho letité působnosti. Naopak je to pro mě symbol budoucího směřování ve výrobě produktů, v konstrukci architektury a v dalších odvětvích. Markus Kayser z ateliéru Design Products zkonstruoval solární 3D tiskárnu, která používá slunce jako neomezený zdroj energie a písek jako neomezený zdroj materiálu. Markus se s tiskárnou vydal do pouště a vytvořil sérii produktů, které svým vzhledem a původem nepřipomínají nic existujícího. Ukázal tak obrovský potenciál této planety, který zde leží a nikdo se nemá ho využít. Tohle se určitě v blízké době změní. Doporučuji shlédnout jeho video k projektu.

Dobré projekty, které nejsou tak známé a rozšířené, jak by si zasloužily

Maximálně uznávám všechny snahy o recyklaci, o upcycling a další způsoby využití odpadu a zdrojů. Málokdy mě však výsledný produkt přesvědčí sám o sobě. Blue raincoat od Jane Bowler mě naprosto uchvátil. Je to pláštěnka z recyklovaných plastů, která vzniká tepelným tvarováním a ultrazvukovým svářováním. Těch bužírek je tam prostě tolik a jejich spoje jsou tak promyšlené, že je tenhle vzdušný absurdně uvolněný oděv nepromokavý. Nevypadá tak, ale opravdu je.

Ballbarrow je ikonický objekt z dílny Sira Jamese Dysona, neúnavného inovátora, který je s RCA spojený celý život a jehož nadace pomáhá studentům rozvíjet projekty po stránce ochrany autorských práv, výroby, distribuce a dalších aspektů úspěšného podnikání. Super obratné kolečko, které projede jakýmkoliv blátem vzniklo v roce 1974. Proč jich není víc?

Na těchto třech fotkách jsem se pokusil zachytit skvělou inovaci pro fungování železniční dopravy pod názvem Moving Platforms. Dva vlaky jedoucí vedle sebe synchronizují rychlost, jejich dveře se propojí a cestující můžou přestoupit za jízdy. Prezentace dále vysvětluje jaké scénáře tento způsob umožňuje a jak zásadním způsobem urychluje dopravu v některých místech. Navíc je to způsob jak snížit provoz na nádražích a v budoucnu je potenciálně zmenšit, čímž se získá cenná plocha v centrech měst. Je to stále velmi abstraktní projekt, ale jako koncept je to velmi dobré. Autorem je studio Priestmangoode v letech 2010-2011.

Life supports z roku 2001 jsou francouzské hole, které navrhl Guy Robinson. Jeho představa je vlastně nesmírně logická: udělat ze symbolu nemohoucnosti symbol pohybu. Guy použil vrcholové technologie ze sportu, karbonový kompozit a celou konstrukci postavil na principu chůze až mírného běhu spíš než opory. Je to velmi jednoduché, velmi funkční a optimisticky povzbuzující.

Více fotografií naleznete v galerii.