V roce 1975 si na čtvrt milionu Portugalců, kteří žili v africkém Mozambiku, celkem rychle zabalilo své věci a opustilo zemi, která byla přes čtyři sta let jejich kolonií. V Mozambiku, jenž toho roku získal nezávislost a okamžitě zpřetrhal pouta s domovinou svých kolonizátorů, zanechali domy i kariéry a ze strachu o život se houfně vraceli do Portugalska, které mnozí z nich do té doby nespatřili.
Nyní po čtyřiceti letech se zdá, že se trend trochu obrací. Portugalsko už několik let drtí ekonomická krize, desetimilionová země hlásí historicky nejvyšší nezaměstnanost okolo 17 procent. Bez práce jsou hlavně mladí Portugalci, mnohdy absolventi vysokých škol. Marné hledání práce doma mnozí z nich už vzdali a vyrazili hledat štěstí jinde. A šanci spatřují třeba právě v Mozambiku, s nímž je spojuje jazyk a historické vazby.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Rozhodl jsem se odejít, protože jsem cítil, že situace v Evropě je katastrofální," řekl obchodník Paulo Dias, který se do Afriky přestěhoval před třemi lety. V domovině vlastnil společnost, jež organizovala výlety na lodích. V krizi má však na výlety myšlenky jen málokdo, podnik proto musel zavřít a odešel.
V mozambické metropoli Maputo nastartoval dvaačtyřicetiletý podnikatel zcela jiný byznys: staví prefabrikované domky a má úspěch. Maputo a okolní města totiž zažívají stavební boom. Lidí jako je Dias do subsaharské země míří čím dál víc a mnozí hledají bydlení.
Programátoři a inženýři vítáni
Podle Henriquea Banzeho, náměstka mozambického šéfa diplomacie, řeší konzulární úřad každý den průměrně dvě stě žádostí o turistické nebo pracovní vízum. Tento počet je výrazně vyšší než v minulých letech. "V posledních dvou letech přichází mnohem víc Portugalců. Myslím, že to musí souviset s krizí," řekl britské stanici BBC. Jen loni se na portugalském konzulátu registrovalo o čtvrtinu víc lidí než předloni a číslo stoupá.
Většina z nich se usadí v Maputu, podle některých zpráv je takových lidí až 20 tisíc. V metropoli mají největší šance najít dobře placenou práci. Jakkoli Mozambik patří k nejchudším zemím Afriky, ekonomicky se dere kupředu a nabízí pracovní příležitosti především kvalifikovaným pracovníkům. Hlad je po odbornících v oblasti IT nebo inženýrství, tedy takových, jichž má africká země nedostatek. Naopak v Portugalsku tito lidé hledají práci marně už skoro šest let.
S příchodem Portugalců a dalších cizinců se Mozambik rychle mění. Před dvěma lety poblíž Maputa žili především místní rodiny, většinou dělníci. Nyní se do okolí stěhují lidé ze střední a vyšší třídy. Někteří si domy kupují, jiní pronajímají. Ceny nemovitostí se však vyšplhaly tak vysoko, že Mozambičané nemají šance si je pořídit nebo udržet.
Dva plus jedna za 60 tisíc měsíčně
"Žiji v centru Maputa. Není moc velké a nájmy jsou velmi vysoké," řekla Ana Oliveirová, která se do země přistěhovala z Portugalska před čtvrt rokem. Majitelé domů navíc mnohdy chtějí, aby jim nájemník zaplatil až půl roku dopředu.
"Nejčastější typ ubytování je byt s třemi pokoji, jehož pronájem činí 3 000 dolarů (asi 60 000 korun, pozn.red) za měsíc," uvedl místní realitní makléř Gonçalo Marques. "Můžete ale najít nemovitosti i za sedm tisíc a domky se prodávají až za půl milionu dolarů," dodal podle britského časopisu The Economist.
Většina Portugalců by přitom nápad odstěhovat se do Afriky považovala ještě před několika lety za zcestný. A to především kvůli hořkému odkazu koloniální éry, kterou obyvatelé malé země při pobřeží Atlantiku vláčí jako břímě téměř čtyřicet let. Nyní však Portugalci ze starého kontinentu míří nejen do Mozambiku, ale i do svých dalších historických enkláv, třeba do Brazílie nebo další subsaharské země Angoly. Právě ta je díky nalezištím zlata a diamantů jednou z nejbohatších afrických zemí současnosti.
