Případem hochů se v úterý věnovala sněmovna. Bratři Michalákovi i jejich matka mají české občanství.
PSALI JSME: |
„Je nepřípustné, aby sourozenci vyrůstali odděleně v cizích rodinách. V Norsku jsou pošlapávána práva českých občanů. Vláda musí přestat strkat hlavu do písku,“ uvedla Chalánková.
Své syny vidět smí. Dvakrát ročně, na dvě hodiny
Norská sociální služba Barnevern odebrala českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo.
V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Matka může syny vidět dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její odvolání odmítly, loni v listopadu se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten její stížnost nepřijal.
Poslanci vyzvali vládu, aby začala jednatČeská vláda má požádat Norsko o vysvětlení případu odebrání dvou synů české matce Evě Michalákové, uvedla sněmovna. Neschválila ale výzvu, aby kabinet poskytl Michalákové diplomatickou ochranu, což by spor o děti povýšilo na mezinárodní úroveň. Poslanci nejsou ani pro to, aby vláda zvážila podání mezistátní stížnosti na Norsko. Norské království by mělo podle poslanců sdělit, proč bratři zůstávají v pěstounské péči, když původní důvod odpadl. |
Dědeček chlapců Jiří Pavelka míní, že rozhodnutí sněmovny jeho dceru posílí. Podle něj dolní komora ukázala, že „i Česko začíná o své děti projevovat zájem“. Věří, že případ skončí tím, že chlapci budou se svou matkou a všichni se vrátí do Česka.
„Neprovinily se ničím děti, ani jejich rodina. Jsou to už čtvrté Vánoce, které bude matka prožívat bez dětí,“ uvedl Pavelka. Chalánková věří, že příští vánoční svátky matka s hochy stráví ve vlasti. S výsledkem je spokojena.
Únos pod taktovkou soukromého očka
|
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) se ohradila proti tvrzením, že kabinet kauzu ignoruje, argumentovala „celým seznamem úkonů“. Nová žádost o vrácení dětí do péče je podle ní nutný úkon, protože případ se odehrává podle norských zákonů. „My v tuto chvíli nemáme v ruce žádné právní nástroje, jak kauzu v Norsku ovlivnit,“ uvedla ministryně.
Ředitel českého Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán v úterý České televizi řekl, že podezření na pohlavní zneužívání nebylo jediným důvodem odebrání dětí.
Bělobrádek: Můžeme si vyřešit naši matku s našimi dětmi u nás
Chalánková sněmovně navrhne, aby zavázala vládu k okamžitému jednání s Norskem a požádala ho o vysvětlení, proč musí být hoši u pěstounů. Očekává, že kabinet norskou stranu osloví i s dotazem, jestli norské úřady uvažují o spolupráci s českými institucemi při svěření dětí do péče českých příbuzných.
Podle poslankyně je také nezbytné, aby vláda a prezident iniciovali sjednání mezinárodní smlouvy o ochraně dětí. Chalánková věří, že její návrh zákonodárci podpoří.
Podle šéfa vládních lidovců Pavla Bělobrádka sice matka všechny nástroje ještě nevyužila, ale jiné země se v podobných případech o děti dokázaly postarat. „Děti patří především k matce, pokud tam nejsou sociálně patologické záležitosti. Můžeme si vyřešit naši matku s našimi dětmi u nás,“ dodal.
Předseda klubu ČSSD Roman Sklenák řekl, že bez dostatku informací není možné efektivně pomoci, norské úřady ale podrobnosti nesdělují. Jediná cesta je, aby se matka znovu obrátila na norské soudy, míní. Dodal, že ČR zatím vůči Norsku k takzvané diplomatické ochraně pro své občany nikdy nesáhlo. „Je nutné zvolit správnou cestu, abychom si nepočínali v diplomatických vztazích neobratně,“ uvedl Sklenák.
Lidé matku podporují peticí i penězi na advokáta
Podle šéfa poslanců opoziční ODS Zbyňka Stanjury by se ale stát měl za práva svých občanů bít silněji. „Jsou cesty, které stát nevyužil. Slýcháme, že existují opravné prostředky, místo toho, aby vláda šla do konfliktu,“ uvedl Stanjura. Hnutí Úsvit bude podle předsedy svého klubu Radima Fialy navrhovat, „aby se český stát postaral o své občany a kauza se řešila“.
Podle Chalánkové jedinou možností, kterou matka má, je právě žaloba proti norské sociální službě. Podávat ji může každý rok. „Většinou je to zamítáno. Šance na úspěch je mizivá,“ řekla Chalánková.
Podle českého právníka matky Pavla Hasenkopfa může Michaláková podat návrh, rozhodovat o něm bude krajská komise Barnevernu. Po zamítnutí se může žena obrátit na odvolací okresní soud, poté na soud dovolací. Pokud neuspěje, může to zkusit za rok. „Je to věčná smyčka. Opravné prostředky nebudou vyčerpány do osmnácti let věku chlapců. Jako byste vráželi hlavou do zdi,“ míní advokát.
Pod peticí na podporu matky a hochů je podle Chalánkové zhruba 9400 podpisů. Archy pořadatelé předají ve středu Úřadu vlády. Na sbírkovém kontě, z něhož se budou platit norské advokátky, je kolem 330 tisíc korun.
