Podle knihy se například nejvyšší američtí představitelé se před loňským útokem na dům, kde se skrýval Usáma bin Ládin, nemohli dohodnout, zda nasadí malou či velkou bombu nebo vyšlou do Pákistánu komando.
K TÉMATU: |
Kniha Manhunt. The Ten-Year Search for Bin Laden From 9/11 to Abbottabad (Pronásledování. Deset let pátrání po bin Ládinovi od 11. září do Abbottábádu) vyjde v úterý, přesně rok poté, co ho speciální americké komando zastřelilo. Úryvky z knihy otiskl americký týdeník Time.
Kniha podrobně líčí léta neúspěšného hledání, kdy Ústřední zpravodajská služba CIA neměla prakticky potuchy, kde by mohl bin Ládin být. Popisuje také šest let, které strávil v domě v abbottábádské čtvrti Bilal Town. Bergen navštívil dům před tím, než ho pákistánské úřady nechaly strhnout.
Abbottábád - místo, kde se ukrýval Usáma bin Ládin
Bin Ládinův život v Abbottábádu popsal jako "pohodlné, byť omezující ústraní", které mu umožnilo "věnovat se koníčkům jako čtení a sledování zpráv" a v němž ho obklopovaly tři jeho manželky a mnoho jeho dětí. "Pro nejhledanějšího uprchlíka světa to nebyl špatný život," napsal Bergen.
Ve třetím patře domu žil se svou nejmladší ženou. Když pak před rokem slyšel na schodech americké komando, tak jí také podle Bergena adresoval poslední slova před smrtí: "Nerozsvěcej světlo." Podle knihy si také barvil vlasy a vousy barvou Just for Men. Stejně tak se prý v domě našly zásoby sirupu Avena, který se připravuje z ovsu hluchého a je podle knihy "přírodní Viagrou".
ČTĚTE VÍCE: |
Stejně jako jiní autoři před ním Bergen tvrdí, že Američané propásli možnost bin Ládina chytit začátkem roku 2002 před tím, než uprchl z jeskynního komplexu Tora Bora v Afghánistánu. Důvodem selhání bylo podle Bergena to, že vedení armády a administrativa tehdejšího prezidenta George Bushe neschválily požadavek velitelů a agentů CIA v Afghánistánu na další posily.
V roce 2005 jeden z analytiků CIA připravil zprávu, která se nakonec stala návodem k úspěšnému pronásledování. Analytik doporučil zaměřit se na čtyři základní prvky - na bin Ládinovu rodinu, na komunikaci s dalšími šéfy Al-Káidy, jeho občasné kontakty s médii a na síť poslů. Nakonec CIA k bin Ládinovi dovedl jeden z kurýrů, který žil v jeho domě.
CIA pak zvažovala, jak potvrdit, že bin Ládin v domě doopravdy je. Jednou možností bylo vhození páchnoucí bomby do domu či pozorovatelské stanoviště nedaleko domu. To nakonec bylo skutečně zřízeno, ale nepřineslo mnoho informací o obyvatelích.
Asi šest týdnů před útokem bezpečnostní tým prezidenta Baracka Obamy zvažoval, jakým způsobem postupovat. Zvažovalo se svržení malé experimentální bomby, případně klasické bomby, která by dům zlikvidovala, i pozvání Pákistáncům ke společné operaci. Nakonec volba padla na zásah komanda i proto, že bomba by neumožnila prokázat, že bin Ládin byl skutečně zabit.
Dva dny před operací byli proti viceprezident Joseph Biden a tehdejší ministr obrany Robert Gates, kteří ji považovali za příliš riskantní a tvrdili, že nejsou přímé důkazy o bin Ládinově přítomnosti. Domnívali se také, že by taková akce zničila vztahy s Pákistánem.
