Na výstavě, která se koná pod záštitou Tomáše Zimy, děkana 1. LF UK v Praze, a jež potrvá do 28. ledna, je možné zhlédnout nejen ukázky Vensonových klasických děl, ale také ta, která zachycují jeho výtvarnou činnost, prostřednictvím níž se vyrovnával se svým onemocněním.
Joska Venson se na sklonku svého života vrátil z Londýna do Prahy vzdorovat pokročilé fázi onkologického onemocnění. Svými díly se snažil vyrovnat se s bolestí a smutkem a radovat se i z času, který mu ještě zbýval. Právě proto jsou mottem celé výstavy jeho dva výroky "Posledních sto metrů maratonu je nejtěžších" a "Nebudu se plazit. Budu sprintovat až do cíle".
Vernisáž k výstavě byla plánovaná tak, aby se jí Joska Venson mohl zúčastnit - to se však nepodařilo uskutečnit, protože 14. listopadu loňského roku zemřel. Organizátoři výstavy se ji přesto rozhodli zrealizovat a Joska Venson i tak na vernisáži promluví - a to prostřednictvím dokumentu režiséra Tomáše Škrdlanta, který se ve svém projektu zabývá životem pacientů v paliativní péči.
