Posselt zdůrazňuje, že Klaus neprosadil dodatek k lisabonské smlouvě v podobě, kterou si představoval, tedy se zmínkou o Benešových dekretech. Poukázal na to, že maďarský ministr zahraničí to vyjádřil trváním na tom, že "o Benešových dekretech nesmí být řeč v žádném dokumentu EU".
"Jako poslední možnost zachování tváře mu zůstal jen požadavek neutrální výjimky u listiny základních práv EU podle vzoru Velké Británie, což právně nemůže nic změnit, ale pro Českou republiku je to nekonečně trapné, neboť se tím vlastně (ČR) prohlašuje, čím kvůli Benešovým dekretům je, totiž zónou omezených lidských práv a omezené lidské důstojnosti," prohlásil mluvčí sudetských Němců a europoslanec za bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU).
Svým požadavkem Klaus podle Posselta sudetským Němcům prospěl, neboť "v celé Evropě se o nás sudetských Němcích a rasistických Benešových dekretech diskutuje jako nikdy předtím".
Posselt zdůraznil, že neutrální klausule "ani v nejmenším" nezmění právní situaci v neprospěch sudetských Němců. Odvolává se přitom na článek 295 současné smlouvy z Nice a budoucí článek 345 lisabonské smlouvy, v němž se beztak konstatuje, že smlouvy nenarušují vlastnický pořádek v jednotlivých členských zemích.
Posselt rovněž řekl, že ještě ten den, kdy Klaus vznesl svůj požadavek, kontaktoval telefonicky nebo e-mailem významné německé i unijní představitele. "Bavorský premiér Horst Seehofer nás - jako vždy - plně podpořil, ale také německá kancléřka Angela Merkelová a rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger zdůraznili zcela jednoznačně, že jakkoli formulované posílení Benešových dekretů pro ně nepřipadá v úvahu," tvrdí Posselt.
