Kroky, které žaloba označila za nezákonné, učinila policie v trestním řízení. Proto je nemohou přezkoumávat správní soudy. Je to v působnosti státního zástupce. Jde o ustálenou judikaturu NSS, sdělila ČTK vedoucí kanceláře předsedy soudu Petra Lavická.
U squattu Cibulka byly ‚zbraně‘ proti policistům. Kriminalisté to věděli, ale neřešili |
„V daném případě není pochyb o tom, že policie v usedlosti Cibulka zasahovala na základě již zcela konkrétního podezření o spáchání trestného činu vůči označeným osobám. Policie si předem vyžádala stanovisko státního zástupce ke skutečnostem uvedeným v trestním oznámení a také jeho přítomnost na místě zákroku,“ uvedl soud v odůvodnění.
Na zákrok policie je nutné nahlížet jako na celek a není možné jeho jednotlivé fáze štěpit na dílčí faktické úkony a podrobovat je odlišnému režimu přezkumu. „Přestože tedy zákrok policie dopadal i na osoby, které nebyly předem označeny jako podezřelé ze spáchání trestného činu, odehrál se již v rámci vedeného trestního řízení,“ konstatoval soud.
Nemáte pravomoc k vyklizení, stěžovali si squatteři
Zámeček Cibulka řadu let chátral. Squatteři, kteří vyhledávají a obývají opuštěné budovy, měli původně smlouvu s majitelem zámečku. Majitel ji ale vypověděl a podal na squattery trestní oznámení. Loni 6. května pak zasáhlo na Cibulce 130 policistů. Policie měla informaci, že na místě může být 50 až 70 neoprávněných obyvatel, nakonec jich tam byly tři desítky. Policie zadržela deset lidí, tři byli při zásahu zraněni.
Žalobu na policii a vnitro podali čtyři squatteři, podle nichž byl zásah nezákonný a policie neměla pravomoc k vyklizení nemovitosti. Šlo prý jen o klasickou rozepři mezi pronajímatelem a nájemníky o platnost smlouvy, kterou měl řešit civilní soud.
Městský soud v Praze správní žalobu projednal a rozhodl, že zásah byl v pořádku. Policistům vytkl jen to, že neměli právo zakazovat lidem natáčet zásah na kameru.
