ÚS vyjádřil pochopení pro to, jakým způsobem rodinu zasáhla ztráta otce. Zároveň ale zdůraznil, že po obnově právního státu bylo možné nahradit jen některé škody z doby nesvobody. "Není totiž v hospodářských možnostech státu, vzhledem k délce totalitního období a rozsahu porušování lidských práv, napravit, respektive odškodnit v nynější době v plné výši veškerá protiprávní jednání, kterých se stát tehdy na svých občanech dopustil," stojí v usnesení soudce zpravodaje Stanislava Balíka.
Co se v 60. letech stalo
|
Dva Junkovi synové podali v roce 2004 žalobu, v níž se domáhali náhrady škody za odsouzení otce, za psychickou a morální újmu a další škody, například propadlý majetek. Obvodní soud pro Prahu 4 žalobu zamítl. Uznal, že šlo o křivdu, připomněl však, že rodina byla - byť nedostatečným způsobem - odškodněna už v 60. letech.
Junkovi potomci tehdy dostali náhradu ušlého výživného. Soud také dospěl k závěru, že neexistuje právní předpis, podle kterého by bylo možné další odškodnění pozůstalým přiznat.
Verdikt potvrdil Městský soud v Praze i Nejvyšší soud. "Legislativa je v tomto směru nedostatečná," reagoval na usnesení Ústavního soudu advokát Junkových Lubomír Müller. Boj o přiměřené odškodnění tím ale podle něj nekončí. "Ve věci jsou neukončená jednání s ministerstvem spravedlnosti. Jednání byla v roce 1970 přerušena, ale nikoliv ukončena," uvedl Müller.
ČTĚTE DÁLE: |
Junek patřil ke třem rolníkům a zároveň členům KSČ, které za pachatele vraždy označili tehdejší vyšetřovatelé. Při pozdějším prověřování se ukázalo, že při výsleších používali násilí a při pátrání udělali řadu chyb. Dva z podezřelých se přiznali, Junek vinu až do konce popíral. Všichni tři byli odsouzeni k trestu smrti. Skutečné pachatele se nikdy nepodařilo určit.
