Potvrzeno: volby v Praze platí. Zvrátit už je může jen Ústavní soud

"Návrh na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva hlavního města Prahy se zamítl," informovala mluvčí Městského soudu v Praze Martina Lhotáková.

Zelení se spolu s dalšími stranami obrátili na soud se stížností, že došlo k výraznému ovlivnění výsledků voleb. Podle nich totiž nebyla zajištěna rovnost hlasů Pražanů, a to z důvodu rozdělení Prahy na sedm volebních obvodů. Rozdělení Prahy způsobilo, že i když strany obdržely více než pět procent hlasů a překročily tak volební klauzuli, nezískaly žádný mandát.

Po neúspěchu u městského soudu jsou odhodláni obrátit se k soud Ústavnímu. Výsledky voleb v Praze by tak ještě mohly být zrušeny.

Ústavní soud už podobný případ řešil

Podle odborníka na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radovana Suchánka ale strany moc šancí nemají. Upozornil, že zákon velikost obvodů ve volbách do zastupitelstev totiž neupravuje.

Volby v Praze ještě může soud zrušit Pokud by strany s odvoláním u Ústavního soudu uspěly, mohly by se volby v Praze opakovat. "Ústavní soud by nejprve zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze a ten by poté rozhodoval znovu. Pak by teprve by mohlo dojít ke zrušení voleb novým rozhodnutím městkého soudu, který by byl vázán nálezem Ústavního soudu,a došlo by k opakování voleb," popsal Radovan Suchánek. "Ale ta šance je malá," doplnil.

"Otázka vymezení volebních obvodů je úvahou zákonodárce, protože Ústava v tomto nic nepředepisuje, na rozdíl od voleb do obou komor parlamentu," uvedl Suchánek. Otázka případného rozdělení na obvody je tak čistě v kompetenci dané obce.

Připomněl, že obdobný případ řešil Ústavní soud v roce 2007. "Tehdy byla při volbách na obvody rozdělena Olomouc a Ústavní soud stížnost vůči tomuto dělení zamítl. Pokud se tedy soud bude držet tohoto právního rozhodnutí, jsou šance zelených malé," konstatoval Suchánek.

Liška: Zákon nelze svévolně upravovat

Podle Lišky je ale stížnost Strany zelených mnohem lépe vyargumentovaná. Předseda zelených připustil, že zákon velikost obvodů při komunálních volbách neupravuje, ale zdůraznil jinou část Ústavy, která podle něj mluví v jejich prospěch.

"Ústava říká, že není možné svévolně zacházet se zákonem. Postup Prahy byl protiústavní, protože nebyl žádný racionální důvod, proč měnit počet obvodů. Bylo to účelové," konstatoval Liška.

"Způsob rozdělení je rozhodně protiústavní"

I kdyby se ale ukázalo, že rozdělení Prahy na obvody legální a ústavní bylo, tak způsob, jakým ODS velikost obvodů změnila, podle Lišky rozhodně protiústavní byl.

Kvůli rozdílu ve velikosti obvodů měl podle něj hlas voličů v jednotlivých pražských obvodech různou váhu. Nehledě na počet voličů se totiž ve všech obvodech rozdělovalo 9 mandátů. "Praha zneroprávnila váhu hlasu voliče, a to je neústavní," uvedl Liška.

Podle Suchánka má ale i rovnost své limity. "Absolutní rovnosti nelze dosáhnout nikdy, ani v poměrném volebním systému. Vždycky máte nějaké omezující prvky," uvedl s tím, že příkladem toho je i i uzavírací klauzule. Cílem voleb totiž není jen odrazit vůli voličů, ale i umožnit jeho akceschopnost, doplnil. 

Po rozhodnutí soudu se přiblížilo rozhodnutí o koalici v Praze. Čtěte více: Koalice TOP 09 a ODS v Praze je utopie. Soud jedná o zrušení voleb

"Vzhledem k tomu, že Ústava nepředepisuje, zda-li má být volební systém při komunálních volbách poměrný či většinový, lze si klidně představit, že v něm budou i výrazně většinové prvky. A nebude to protiústavní," dodal Suchánek.

Jak rozdělení Prahy ovlivnilo výsledky? Rozdělení Prahy prosadila ODS v minulém volebním období, kdy měla vzastupitelstvu většinu. Před tím byla Praha jeden volební obvod. Kdyby se tak volilo i letos, měla by ODS o čtyři mandáty méně, ČSSD o jeden. Dohromady by tak měly v 63členném zastupitelstvu pouze 29 mandátů místo současných 34. Nemohla by tak vzniknout velká koalice občanských a sociálních demokratů, která se nyní jeví jako nejpravděpodobnější varianta.