25. července 2015 10:52 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Pouť Dany Kyndrové: Rusko zachytila
v proměnách posledních 40 let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Sachalin 2010 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Sachalin 2010 | foto: Dana Kyndrová
Fotografka Dana Kyndrová představuje na Staroměstské radnici v Praze své putování Ruskem. Téměř čtyřicet let dokumentuje proměny ruské společnosti.

LN: V 70. letech jste vystudovala obor francouzština–ruština. Už tehdy jste fotografovala. Místo Francie jste ale jezdila do Sovětského svazu. Byla to dobrovolná volba? Co vás tam zaujalo?

Ne tak úplně. Když jsem v roce 1974 začala studovat, nikam se nemohlo jezdit. Francouzštinu jsem se naučila jako dítě v Alžírsku, kde táta trénoval volejbal. Po návratu do Prahy jsem chtěla studovat žurnalistiku, ale doba byla příšerná. Nakonec jsem zvolila obor francouzština a ruština. Táta pak odjel do západní Afriky, do Toga, na půl roku jsem přerušila studium a byla tam s ním. Když jsem se vrátila, potřebovala jsem pohnout s ruštinou. A v roce 1976 jsem přes známé odjela na pozvání do Moskvy.

LN: Jaké byly vaše první dojmy?

Fascinovala mě tam politická manipulace, kterou jsem znala z Československa. Zkušenost s komunistickým režimem byla mojí výhodou oproti západním novinářům, kteří často sklouzávali po povrchu. Rusko jako téma mě pak na chvíli přestalo zajímat, věnovala jsem se jiným – cyklu o ženě a o Podkarpatské Rusi. Po čase mě kamarádka pozvala, ať jedeme fotit do ruského pravoslavného kláštera v dnešním Estonsku. Zaujalo mě sledovat jistou obnovu pravoslaví.

Stěna smrt - Jaroslavl 1985

Stěna smrt - Jaroslavl 1985

LN: Co se za těch třicet let v Rusku změnilo?

Mnoho věcí zůstane stejných. Někdy se to tady vnímá jako nostalgie po komunismu, ale Rusové jsou nostalgičtí po tom, že byli světovou velmocí a všichni se jich báli. Jelcinovská éra je srazila na kolena, po roce 2000 pak bylo možné sledovat, jak jim Putin vrací symboly velikášství. Den vítězství 9 .května se znovu stal důležitým svátkem – a s ním se vrátil i pocit, že zachránili svět před Hitlerem.

Když jsem šla poprvé největší pravoslavnou pouť v roce 2006, 150 kilometrů, bylo tam 14 tisíc lidí. Dnes je to dvojnásobek. Jsou přesvědčeni, že pravoslavná víra Rusko spasí.

LN: Na vašich fotkách se Rusové smějí jen výjimečně. Působí to trochu bezútěšně.

To je pravda. Smějí se jen tehdy, když se napijí. Nemám ráda, když lidé u nás skuhrají. Stačí jet na předměstí Moskvy a vidíte, že situace je opravdu bezútěšná. Chvilku jsem uvažovala o tom, že budu fotit nové ruské boháče, ale to je jen velmi malé procento Ruska, mě vždycky spíš zajímali obyčejní lidé. A to není moc optimistické.

LN: V čem jsou Rusové podobní Čechům a v čem naopak úplně odlišní?

Jsou hrdí a to my nejsme. Nic by se nestalo, kdyby té hrdosti měli míň a my zase trochu víc. V té sounáležitosti s národem je obrovská síla, která jim pomáhá v těžkých situacích přežít. To už se u nás vytratilo. Jsou také schopni obětí. A mají víru. Kdežto tady je všechno zrelativizované, všechno se dá zpochybnit.

Petropavlovsk-Kamčatskij 2001

Petropavlovsk-Kamčatskij 2001

LN: Téměř čtyřicet let fotografujete život obyčejných Rusů, skoro vždy s politickým pozadím. Je to záměr, nebo náhoda?

Mohla jsem jezdit po Sibiři a dělat malebné fotky, třeba západ slunce nad tajgou, to jsou nádherné obrazy. Já ale měla potřebu vyjadřovat se k politické situaci. V roce 2011 jsem měla na Staroměstské radnici výstavu Rituály normalizace, Československo 70.–80. let,zajímaly mě komunistické manifestace, všichni je kritizovali, ale zároveň na ně chodili a tím systém podporovali. Nejhorší byla spartakiáda.

Nemám ráda manipulaci, možná proto mě svým způsobem nějak stále přitahovala. Zajímavá byla totiž i poutní místa, byl to sice jistý odpor proti režimu, ale ve skutečnosti stejně řízená masová manipulace.

LN: Tak teď, když jste uzavřela ruský cyklus, nepřijde na řadu Francie?

Na Francii se nechystám. V roce 2009 jsme s matkou měly výstavu ve Francouzském institutu v Praze, kde byly naše fotografie z Alžírska a z Toga. Já tam vystavila fotky z poloviny 70. let. Hodně lidí se mě ptalo, zda bych se tam nechtěla vrátit a něco nafotit. Jenže mě už není dvacet, a Afrika se hodně změnila. Jezdím tam jako průvodce. Je to občas hrůza ze strany bílých turistů: na všechno vytahují foťáky, fotí si muslimy, kteří se neradi fotí. Dnes je tam větší nesnášenlivost než tehdy.

LN: A jak rádi se fotili Rusové?

Ti měli často komplex. Že to nevypadá dobře. Divili se, proč si fotim opilce... Nechtěli, abych si fotila něco ošklivého. Mně to přišlo mnohem lidštější. A i když na fotkách ukazuji mizerii, není to o tom, že někoho zesměšňuju. Několikrát se mi stalo, že mi tajná policie zakázala fotit. Nechtěli Západu ukazovat negativní věci. Já ale nejsem někým placený propagandista.

Severní  Ural 2007
Život v baletní škole z roku 1981.

LN: Zažila jste, že by vás v poslední době cenzurovali?

Na Nový rok v roce 2012 jsem byla na Rudém náměstí. Policie v jednu chvíli vytlačovala lidi, Kreml byl impozantně nasvícený, tak jsem vytáhla svůj nenápadný foťák Leiku – a najednou za mnou stojí chlap a říká: Děvočka, co to fotíte?! A já na to, co bych nefotila, máme Nový rok a nejsme v Sovětském svazu. Nakonec mě nechal jít. Nikdy jsem se neregistrovala jako novinářka, abych nebyla v těch jejich strukturách. Nemusíte dělat nic špatného, ale stejně vás monitorují. Je jasné, že cenzura se do Ruska vrací.

LN: A teď, když je cyklus Ruska uzavřený, máte nové téma?

Mám drobnější projekty, na kterých dělám. Ale žádný z nich už nebude tak obrovský. Možná ještě rozpracuju pražské bezdomovce. Ale už nechci nikam cestovat.

Dana Kyndrová

Narodila se v roce 1955 v Praze. Od roku 1973 se věnuje fotografii. Je autorkou řady tematických cyklů, například Rusové, Odchod sovětských vojsk a Žena mezi vdechnutím a vydechnutím.

MARTINA BULÁKOVÁ. Autorka je publicistka
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.