K zemitému Merlotu by si tak milovníci vína měli pustit Toma Jonese a ke sklence s odrůdou Pinot Gris vložit do přehrávačů nejnovější album Lady Gaga.
Profesor Adrian North z univerzity ve skotském Edinburghu nechal ochutnávat víno skupinu 250 studentů, ve které byli rovnoměrně zastoupeny ženy a muži.
Dostali buď červené Alpha 2005 Cabernet Sauvignon, nebo bílé chilské Chardonnay. Během popíjení výzkumníci dobrovolnickým skupinám po dobu 15 minut pouštěli smyčku některé ze čtyř hudebně rozdílných písní.
Jedna skupina poslouchala nahrávku kantáty Carmina Burana německého skladatele Carla Orffa, jejíž zvuk výzkumníci označili za "mocný a těžký".
Jiným hrál podle expertů "jemný a rafinovaný" valčík z baletu Louskáček od Petra Iljiče Čajkovského. Další skupina poslouchala "osvěžující" song Just Can't Get Enough od francouzského uskupení Nouvelle Vague a čtvrtá píseň Slow Breakdown kanadského kytaristy Michaela Brooka. Pátá skupina popíjela vína bez hudební kulisy.
Po pěti minutách měli dobrovolníci ohodnotit, do jaké míry podle nich chuť vína odpovídá popisu jimi poslouchané hudby: mocný a těžký, jemný a rafinovaný, ostrý a osvěžující a klidný a jemný.
Výsledky ukázaly, že hudba, kterou dobrovolníci poslouchali, měla vliv na jejich vnímání chuti vína. Například červená a bílá vína dostala nejvíce bodů v kategorii "mocný a těžký" od těch účastníků, kteří je popíjeli za poslechu Carminy Burany. Posluchači Brookovy písně chuť svých vín ve srovnání s ostatními nabídnutými charakteristikami hodnotili podstatně více jako "klidnou a jemnou".
