Ve dvoumilionovém Lotyšsku žije čtvrtina až třetina lidí, pro které je ruština rodným jazykem nebo kteří rusky hovoří. V roce 2012 velká většina obyvatel v referendu odmítla návrh na uznání ruštiny jako druhého státního jazyka. Moskva ale kritizovala fakt, že právo hlasovat neměly desetitisíce Rusů, kteří kvůli nedostatečné znalosti lotyštiny nemají platné občanství.
Po anexi Krymu a proruské vzpouře na Donbasu lotyšskou politickou scénu ovládly obavy ze zesíleného tlaku Moskvy. Riga si stěžuje, že zejména východ země, kde tvoří Rusové téměř polovinu obyvatel, je vystaven vlivu ruské propagandy. Lotyšské úřady se obávají, že příslušníci ruské menšiny postup Moskvy na Ukrajině schvalují.
PSALI JSME: |
‚Hon na čarodějnice‘
„Snahy ponižovat lidi menšinové národnosti a zbavit je práva hovořit rodným jazykem nevedou k rychlejší asimilaci, ale hromadí naopak ve společnosti potenciál nenávisti,“ varoval v úterý rižské úřady Kosačov. Za příklad dal Lotyšsku jiné evropské země, zejména Švýcarsko nebo Finsko, kde „existence několika úředních jazyků nevedla k jazykovému honu na čarodějnice“.
Místo plnoprávných a loajálních občanů budou v Lotyšsku žít ponížení a uražení, předpověděl ruský politik. Riga může podle něj volit mezi „konfrontací a občanským smírem ve vlastní zemi, mezi evropským a ukrajinským scénářem“.
Poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Sergej Markov loni v listopadu prohlásil, že Lotyšsko a sousední Estonsko mají důvod bát se Ruska kvůli údajnému útlaku ruského obyvatelstva. Švédské televizi SVT dal najevo, že by neměl potíže vyvolat v Pobaltí nepokoje.
