Některé sloupy veřejného osvětlení jsou v Brně tichým nebezpečím. I jejich správci přiznávají, že jich ročně v průměru patnáct spadne, naštěstí žádný nezpůsobil větší škody ani nikoho nezranil.
„Plánovaná životnost je asi 34 let. A my jich máme polovinu starších než 40 let,“ přiznává generální ředitel Technických sítí Brno Michal Čoupek. Jeho podřízení denně kontrolují část z 32 tisíc sloupů, které firma spravuje. Problém je v tom, že i sloupy ze stejného období a ze stejné ulice se liší, u některých je železo silné, jinde se ztenčilo na minimum. A průzkum každého by stál několik tisíc korun.
„Máme sloupy, kde je ve stěně otvor velikosti pěsti,“ přiznává Dušan Piják, který s kolegy o osvětlení pečuje. Podle něj jsou nejproblémovější sloupy v místech, kde se solí silnice. „Proto nyní volíme sloupy, jejichž spodní část se ještě zatepla namáčí do speciálního plastu, který je chrání před chemikáliemi,“ popsal.
„Problémy způsobují i pejskaři, kteří venčí u stožárů osvětlení svá zvířata. I moč se podílí na korozi sloupů upevněných v zemi,“ upozornil Petr Baxant z ústavu elektroenergetiky VUT v Brně. Poněkud paradoxně tak nejkvalitnější a neodolnější zůstávají nejstarší litinové sloupy lamp. „Ty jsou proti korozi nejodolnější, ale jsou také velmi drahé. Dnes se ale šetří, investoři dávají často přednost tomu nejlevnějšímu,“ doplnil Baxant.
| Dalším problémem je světelný smog |
|
Především velké aglomerace v noci vytvářejí zbytečně mnoho světla, které se rozptyluje v atmosféře a škodí lidem a přírodě. Svůj podíl na světelném smogu mají i zastaralé typy pouličních lamp, jejichž světlo kvůli konstrukci nesměřuje pouze dolů a nejde je ovládat. Část odborníků doporučuje během noci světla vypínat nebo alespoň regulovat sílu osvětlení. |
Brno již má přitom na rozdíl od jiných měst za sebou vlnu obnovy osvětlení - dělníci jich za uplynulých osm let obměnili asi třetinu. „Za dalších dvanáct až čtrnáct let bychom chtěli zrychleně vyměnit zbytek, aby pak pět až deset let stačila údržba,“ poznamenal ředitel Čoupek. Jenomže úvěr za končící obnovu budou splácet ještě několik let a další práce by si vyžádaly téměř 1,3 miliardy korun. Proto nyní firma podle člena představenstva Jiřího Olivy hledá způsob, jak získat dotace či půjčky. Jasné je, že nemůže uvažovat jako v roce 2000, kdy doufala, že při výměně svítidel za úspornější ušetří a z toho splatí úvěry. Úspora sice činí desítky milionů korun, ale například ceny prací stouply na víc než dvojnásobek.
„Osvětlení v Brně patří ke špičce, rekonstrukce se dělá průběžně. Kdyby se s opravami a modernizací přestalo, může hrozit, že celá soustava zastará,“ míní Baxant.
