Podle člena smíchovské ČCE Aleše Kratochvíla Horáková i s manželem do místního sboru před 75 lety vstoupila.
Bronzová socha má podobu postavy se sklopenou hlavou, které není přes vlasy vidět do obličeje. Ke kolemjdoucím je otočena zády. Před postavou leží na žulové desce zlatá růže v oběšencově oprátce. Postava je v mírně nadživotní velikosti, měří zhruba dva metry.
Podle Zoubka má lidi vybízet k tomu, aby po chodníku přistoupili k ní, přečetli si text na pamětní desce, prohlédli si přiložené symboly a zamysleli se. "To není Milada Horáková, ale náš vztah k ní, to, jak ji uctíváme," řekl k dílu jeho autor.
Odhalení pietního místa se zúčastnily desítky lidí. Aktu předcházela mše a kulturní program. Zazněly v něm verše Jiřího Hejdy, které složil ve vězení. Hejda byl odsouzen v procesu s Horákovou k doživotnímu vězení, později byl propuštěn na podmínku.
Horákovou připomíná v Praze několik pomníků a pietních míst. Například loni vznikl pomník na Pankráci. Její jméno nese také nedávno zřízené gymnázium v Praze 4.
Soud s Horákovou se stal symbolem politických procesů v komunistickém Československu. Před 60 lety, 8. června 1950, byl nad ní a dalšími představiteli nekomunistických stran vynesen trest smrti. Důvodem bylo údajné záškodnické spiknutí proti republice. Horáková byla popravena v ranních hodinách 27. června 1950 na dvoře pankrácké věznice.
