Ve čtvrtek jsem vystoupil na demonstraci za realizaci blobu na Letné jako jediný s opačným názorem. Považoval jsem to za nutné, poněvadž otázky, které by měly být na výsost odborné, se přežvykují v médiích a v hospodách. Architekt projektu odbornou debatu odmítá a svými emocionálními výlevy vyhovuje poblázněné veřejnosti. Je mnoho otázek, které nebyly nikdy zodpovězeny. Uvedu několik bodů, které jsou sporné. Upozorňuji, že čerpám z materiálů, kterým věřím, a vycházím i z toho, co osobně znám.
Soutěž byla připravena bez účasti České komory architektů, bez konzultace s Národním památkovým ústavem a bez diskuse o výběru pozemku. Soutěžní podmínky byly zpracovány nekvalitně a informace o soutěži obsahovaly řadu nepravdivých údajů. Jméno architekta Kaplického se objevovalo ještě před ohlášením výsledků soutěže.
Hovoří se o neregulérnosti poroty a já k tomu mohu přidat jen to, že některé osoby z poroty jsou opravdu blízké autorovi projektu.
Pokračování na straně 10
Praha není Disneyland!
Dokončení ze strany 1
Není pravda, že se soutěže zúčastnili významní světoví architekti, je tomu právě naopak. Ze sedmnácti architektů, kteří byli osloveni dopisem, se zúčastnil pouze jeden tuzemský architekt a jeden zahraniční, a to byl právě Jan Kaplický.
Porota pracovala velmi rychle a byla po většinu času neúplná. Podmínka umístění fondů do nadzemních prostor byla několikrát zdůrazňována, a proto je její změna v průběhu soutěže naprosto skandální. Není možné, aby soutěž vyhrál ten, kdo zásadně poruší podmínky. Naopak, měl by být vyřazen ještě před samotným hodnocením. Maximálně by mohl být oceněn mimo soutěž.
Co se týká místa, po roce 1989 byly ve vnitřní Praze zastavěny skoro všechny volné parcely, a ve valné většině špatnými stavbami (například Myslbek). Letenské pláni chybí generel a bez generelu by tam neměla vznikat žádná stavba, navíc zahuštění středu města je nežádoucí. Již dnes přejet Letenskou pláň znamená velkou časovou zátěž. Jsem nejen proti tomu, aby na Letenské pláni vznikla Národní knihovna, ale jsem proti vzniku Národního fotbalového stadionu, který patří na kraj města. Samozřejmě jsem i proti trapnému akváriu. Volná pláň ve středu města je poklad, s kterým bychom měli zacházet velmi opatrně. Zadušením Letné dusíme budoucnost Prahy.
Co se týká stylu blobu, nejde o nic nového. Takovýchto negeometrických staveb vzniká celá řada a chápu jejich funkci v průmyslových aglomeracích, kterým chybí výrazná dominanta. Vnitřní Praha má mnoho výrazných dominant a blob nepotřebuje. Jeho postavením v nudné zástavbě pražských periferií by vznikl nový kulturní střed, který by znamenal ulehčení dnes přetíženému centru a výraznou dominantu v nudě periferní zástavby.
Estetika, kterou na blobu Kaplický použil, je parafrází na takzvaný bruselský styl a není příliš originální. Podobné stavby se již objevily několikrát. To není podstatné, tím jen reaguji na ódy o originalitě projektu. Co se týká automatických zakladačů, ty mohou být instalovány v jakémkoli prostoru, v žádném případě nemusí být pod zemí. Mohou být použity v jakémkoli projektu. Blob bude ekonomicky velmi náročný, poněvadž spotřeba elektřiny v tak velkém domě, kde není vyřešeno osvětlení a kde se nabízí mnoho otázek, co se týká temperování prostoru, bude vysoká. To znamená velmi drahý provoz.
Architekt použil parter k parkování, a tím návštěvníky odsoudil k používání ramp, jejichž sklon je často problematický. Zcela nesmyslné je oko nad Prahou, které není ničím jiným než exhibicí architekta, jenž se tak chce dostat do spojitosti s Pražským hradem. Exhibicionismu je v tomto projektu příliš mnoho.
Volám po profesionálním řešení Zpolitizování kauzy je prací ředitele Ježka a architekta Kaplického. Pan Kaplický nám neopomněl sdělit, že jsme zaostalí, nemoderní, primitivní a pořád žijeme v socialismu. Možná takoví jsme, ale ne proto, že chceme věcné řešení Národní knihovny.
Co se týká Klementina, projekt, který tam plánuje ředitel Ježek, tzn. přelití disneylandového provozu z Karlovy ulice až do Klementina, je degradací této výsostně akademické půdy a degradací středu města. Klementinum působí zatím jako oáza mezi nechutnými pastmi na turisty a jako takové by mělo zůstat. Nehledě k tomu, že projekt využití Klementina rovněž neprošel žádnou odbornou diskusí. Nevolám po ničem jiném než po profesionálním řešení, prostém nezřízených ambicí i touhy zapsat se za každou cenu do dějin země.
Milan Knížák, generální ředitel Národní galerie v Praze
***
Pan Kaplický nám neopomněl sdělit, že jsme zaostalí, nemoderní, primitivní a pořád žijeme v socialismu. Možná takoví jsme, ale ne proto, že chceme věcné řešení Národní knihovny.
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
