KONCERTPhilip Glass, 16. července 2009, 20.00 hodin, Kongresové centrum Praha. Vstupenky na koncert jsou k dostání v sítích Ticketpro a Ticketportal od 790 do 1990 Kč. POZOR, omezená kapacita: v prodeji je pouze spodní část Kongresového centra bez balkonu.
|
Zazní hudba z filmu Naqoyqatsi, sólové klavírní skladby z cyklů Metamorphosis a Etudes, hudba k představení The Screen, kterou Glass napsal spolu s Foday Musa Susou, a skladba pro sólové violoncello z čerstvého díla Songs and Poems for Cello.
Tento cyklus složil Philip Glass pro virtuózní violoncellistku Wendy Sutter, bývalou členku proslulého souboru The Bang on a Can All-Stars, která ho také na pražském koncertě doprovodí. Ve třech skladbách se také po boku Philipa Glasse objeví perkusionista Mick Rossi. Zajímavostí je, že Wendy Sutter hraje na vzácné violoncello, které bylo vyrobeno v roce 1620 v italské Cremoně a které v 17. století hrálo v Sixtínské kapli.
Einstein on the Beach
Letos dvaasedmdesátiletý Philip Glass je jeden z nejvlivnějších skladatelů 20. století, průkopník minimalismu v současné vážné hudbě, autor mnoha děl, mezi jinými avantgardních oper Einstein on the Beach, Satyagraha, Akhnaten, soundtracků k filmům Koyaanisqatsi, Powaqqatsi a Naqoyqatsi režiséra Godfrey Reggia, autor na Oskary nominované hudby k filmům The Hours, Kundun a Notes on a Scandal, spolupracovník mnoha dalších umělců – od choreografky Twyly Tharp přes režiséra Roberta Wilsona k Allenu Ginsbergovi, od Woody Allena přes Paula Simona až po Davida Bowieho.
| Philip Glass |
|
Philip Glass se narodil a vyrostl v americkém Baltimoru. Studoval v Chicagu a Aspenu, v Paříži pak u legendární profesorky Nadie Boulanger, kde spolupracoval se sitarovým virtuosem Ravi Shankarem (přepisoval jeho indickou hudbu do západních not), který jeho pozdější tvorbu silně ovlivnil. Do New Yorku se vrátil v roce 1967 a založil Philip Glass Ensemble – soubor sedmi hráčů na klávesy a dechové nástroje. Spoluzaložil také divadelní soubor Mabou Mines. Hudební styl, který Glass rozvinul, byl nazván „minimalismem“ – termínem, který Glass nemá příliš rád. Spíše o sobě mluví jako o skladateli „hudby s opakujícími se strukturami“. O jeho kompletním díle se naopak jako o minimalistickém rozhodně nedá mluvit – za dvacet pět let Glass složil více než dvacet větších i menších oper, osm symfonií, dva klavírní koncerty, koncerty pro housle, klavír, tympány a saxofonový kvartet, sountracky filmů, jejichž šíře sahá od Jeana Cocteau k Errolu Morrisovi, houslové kvartety, hudbu pro taneční představení, neustále se rozšiřující dílo pro sólový klavír a varhany. Kromě výše uvedených nominací byla jeho hudba pro film Truman Show oceněna Zlatým Globem, za The Hours získal nejen nominaci na Oskara, ale i na Zlatý Globus a Grammy. Přednáší, vede dílny a pravidelně vystupuje se svým Philip Glass Ensemble. |
