Penderecki, jeden z klíčových představitelů hudební avantgardy druhé poloviny minulého století, přijede na pozvání Polského institutu v Praze v rámci oslav svých osmdesátin probíhajících celý podzim.
"Jsme rádi, že se Praha může zařadit mezi první světové metropole, které vzdají hold této významné osobnosti světové hudby," komentoval to ředitel Polského institutu Piotr Drobniak. Navíc se tak stane dvakrát - během zahájení festivalu Dvořákova Praha a v rámci koncertního cyklu Salon Polski.
Premiéra Pendereckého nové skladby
Dne 10. září se v Rudolfinu součástí zahajovacího koncertu Dvořákovy Prahy stane světová premiéra Pendereckého nové skladby. Orchestr České filharmonie povede Jiří Bělohlávek a událost odvysílá Česká televize. O den později se Penderecki zúčastní speciálního koncertu cyklu Salon Polski, který organizují polské velvyslanectví a Polský institut v Praze. Vystoupí na něm houslistka Patrycja Piekutowská a klavíristka Renata Bilińská. Obě získaly za interpretaci Pendereckého skladeb v roce 2008 jedno z prestižních ocenění - MIDEM Classic Award.
Krzysztof PendereckiPenderecki proslul poprvé jako autor skladby Žalozpěv obětem Hirošimy, za niž v roce 1959 získal cenu UNESCO. Je autorem desítek symfonických, sborových a operních děl, které vznikaly i na objednávku institucí z celého světa, včetně Organizace spojených národů nebo měst jako Gdaňsk, Moskva či Jeruzalém. Získal mimo jiné dvě americké Grammy a je autorem hudby k oceňovanému filmu Andrzeje Wajdy Katyň. Od 70. let se aktivně věnuje dirigentské kariéře. Je profesorem krakovské Hudební akademie. |
Tuzemskému publiku se Penderecki představil už mnohokrát. Před pěti lety uvedl v rámci festivalu Pražský podzim v české premiéře své Concerto grosso pro tři violoncella a smyčce. V roce 1998 dirigoval v Praze svou 3. symfonii. O dva roky dříve dirigoval v Rudolfinu koncert České filharmonie s programem ze svých a Beethovenových děl. Na objednávku ke stému výročí orchestru složil tehdy Klarinetový koncert, jehož sólový part nastudovala izraelská umělkyně Sharon Kam.
Penderecki byl v Praze i v dubnu 1989, na kterém uvedl koncert ze svých skladeb. O měsíc později zazněla jeho opera Černá maska na Pražském jaru. "Výjimečný ohlas publika vidím v symbolismu zpracování a předlohy - hry Gerharta Hauptmanna. V apokalyptické vizi konce světa, v ději zasazeném do konce 17.století, se prolíná hrůza morové epidemie s veselím masopustu. Celé dílo je jakýmsi tancem smrti. Naší době s jejími ekologickými a etickými problémy je to zřejmě tematika velmi blízká. Musíme se probudit, než bude pozdě," řekl tehdy.
