Ústavní soud 10. září veřejně projedná ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny a jeho soulad s ústavním pořádkem.
Znamená to, že se možná nestihnou uskutečnit předčasné volby vyhlášené prezidentem Václavem Klausem na 9. a 10. října. Na zákon si u soudu stěžoval poslanec Miloš Melčák, soud poté v úterý odložil vykonatelnost Klausova rozhodnutí o vyhlášení voleb, aby získal čas na prozkoumání stížnosti.
K odpůrcům takového postupu ÚS patří profesor Václav Pavlíček z katedry ústavního práva pražské právnické fakulty. Podle něj soud k posuzování ústavního zákona nemá kompetenci. "Státní instituce mohou jen to, co jim zákon výslovně dovoluje," řekl. Soud prý neměl ani pravomoc odložit vykonatelnost rozhodnutí o vyhlášení předčasných voleb. V ČR neexistuje instituce, která by mohla posoudit Melčákovu stížnost, podotkl Pavlíček.
Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch není zastáncem tak přísného výkladu jako Pavlíček. ČTK řekl, že Ústavní soud podle něj může přezkoumat ústavní zákon v případě, že by zasáhl do podstatných náležitostí demokratického státu. "Je to krajní situace, která však v daném případě nenastala," konstatoval Gerloch s tím, že i podle něj Ústavní soud svým nynějším rozhodnutím své kompetence přesáhl.
Docent Jan Kysela z katedry teorie práva pražské právnické fakulty si naopak myslí, že ÚS o ústavním zákonu rozhodovat může. Vychází z článku devět ústavy, který mimo jiné stanoví, že "změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná".
Ústavní soud by podle Kyselova výkladu mohl posuzovat ústavní zákon z toho hlediska, zda nezasahuje právě do této "zapovězené sféry" podstatných náležitostí. V opačném případě by si zákonodárci například mohli prodloužit volební období nebo zrušit Listinu základních práv a svobod, pokud by sehnali potřebnou třípětinovou většinu hlasů, upozornil právník.
Podobný názor má i bývalý ředitel Ústavu státu a práva AV ČR Vladimír Balaš. "Bylo by absurdní domnívat se, že by Ústavní soud nemohl rozhodovat o ústavnosti jakéhokoliv zákona," uvedl. Obecně se domnívá, že pokud by zákonodárci přijali zákon odporující ústavě, který by porušoval základní demokratické principy státu, pak by o něm ústavní soud měl mít možnost rozhodnout. Nechtěl se ale pouštět do úvah o tom, zda taková situace nastala právě schválením zákona o zkrácení volebního období sněmovny.
Ústavního soudu se však zastal v tom smyslu, že nemohl zůstat nečinný a musel jednat, protože je to jeho zákonná povinnost.
Kysela s Balašem se shodli také na tom, že neexistuje prostředek, který by budoucí rozhodnutí ÚS zvrátil. Kysela pouze zmínil teoretickou možnost, že by si český občan mohl stěžovat u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Musel by ale tvrdit, že jeho základní právo spočívalo právě v tom, aby se konaly říjnové předčasné volby, což podle Kysely není příliš pravděpodobné. Proces by se navíc táhl roky.
Také podle Gerlocha není stížnost k Evropského soudu pro lidská práva řešením. "Mohl by se na něj zřejmě obrátit poslanec, kdyby u Ústavního soudu neuspěl," řekl. Dodal však, že jeho šance na úspěch by byla minimální. Po letech by prý nenejvýše mohl dostat náhradu škody, do vnitrostátního práva však evropský soud zasáhnout nemůže. V případě, že by Ústavní soud Melčákovi vyhověl, neexistuje podle Gerlocha instance, která by mohla jeho rozhodnutí zrušit.
