Do kšeftování s povolenkami k pobytu se zaplétají i lidé, kteří se právem živí. Důkazem je brněnský advokát, který chtěl dvěma cizinkám za úplatu zařídit legální pobyt v Česku. Právník původně pomáhal ženám z Mongolska jen s formalitami kolem prodlužování víz. Pak ale ucítil šanci vydělat si více, než mu umožňuje běžná advokátní taxa.
Manžel za 120 tisíc
Navrhl proto ženám obchod: za sto dvacet tisíc jim slíbil, že sežene muže, který bude ochoten přijmout roli fiktivního otce a vepsat své jméno do rodného listu dítěte jedné z žen. Matce chlapečka by právní akt otevřel dveře k trvalému pobytu. A z obchodu by těžila i druhá Mongolka. V dokladech by totiž byla uvedena jako ta, která o dítě pečuje. Smělé plány však nakonec nevyšly podle představ - cizinkám se zdály některé dokumenty, jež právník obstaral, podvržené, a od dohody raději odstoupily.
O investované peníze - advokátovi zaplatily 40 tisíc - sice přišly, brněnský zprostředkovatel ale nakonec skončil na lavici obžalovaných.
"Byl shledán vinným trestným činem napomáhání k neoprávněnému pobytu," uvedla mluvčí brněnského krajského soudu Miroslava Sedláčková. "Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na čtyři měsíce s podmíněným odkladem, dále mu byl uložen peněžitý trest osmdesát tisíc korun a zákaz činnosti na tři roky," dodala.
Případ brněnského právníka odkazuje na poměrně běžnou praxi. O tom, že ve vyhledávání fiktivních otců hrají nezastupitelnou roli zprostředkovatelé, ví své cizinecká policie.
Táta z nádraží
"Narážíme na případy, kdy cizinky samy najdou falešné otce pro své děti, třeba v řadách bezdomovců na nádraží," říká Kateřina Rendlová z cizinecké policie. "V průběhu správního řízení se ale často přiznají, že osobu otce vůbec neznají. Většinou jim "falešného tatínka" někdo sežene, a to obvykle za úplatu," potvrzuje.
Na množící se spisy s případy dětí, jejichž otec je neznámý, upozorňují opakovaně i výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství. Žalobci evidují desítky podnětů, v nichž se matka, otec nebo stát, jenž zastupuje zájmy dítěte, dožadují zrušení otcovství.
"Vyskytují se případy matek, které prohlásily otcem svého dítěte cizince, nebo matek - cizinek, které si s cílem legalizovat si pobyt najdou českého otce," potvrzuje mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Renata Malinová. Nejčastěji žaloby na popření otcovství padají kvůli alimentům. Žalobci si nyní lámou hlavu nad tím, jak využívání dětí zastavit. Pomoci by mohla změna zákona: s popřením otcovství by nově pozbylo občanství i dítě.
