Právo na sebevraždu? Věděl jsem 20 let, že se rodiče zabijí, vypráví syn

„Byli ve své ložnici,“ začíná vyprávění Tai. „Táta seděl v křesle, máma na konci postele. Řekl jsem, že je miluji a rozloučil jsem se. Potom jsem odešel.“

Tai tenkrát opustil dům rodičů v Oxfordu a odjel do hotelu. Další den se vrátil domů do skotského města Inverness. Pošťák mu zrovna doručil dopis, ve kterém stálo: „Víš, že jsme to plánovali, a nyní nadešel čas. Zavolej naší doktorce, ať přijde. Boční dveře jsou otevřené,“ citoval Taie list The Guardian.

Právo na asistovanou sebevraždu

Raphael a Tamara Altmanovi své děti na tento okamžik už dlouho připravovali. Když zaregistrovali první kampaně za právo asistované sebevraždy, sami se hned do několika organizací zapojili. Tehdy si dvacetiletý Tai uvědomil, co se v myslích rodičů odehrává: „Máma se jasně vyjádřila, že když se táta rozhodne odejít, ona půjde taky.“ Svému synovi posílali e-maily o tom, který realitní makléř mu pomůže po jejich smrti prodat dům či předplatné jakých časopisů bude potřeba zrušit.

Jeho matka později onemocněla artritidou a diabetem, v létě roku 2006 diagnostikovali lékaři Raphaelovi rakovinu. Jeho zdravotní stav se sice zlepšil, ale v roce 2009 se mu nemoc vrátila.

Když se Taiovi narodila dcera Hannah Rose, první vnučka Tamary a Rafaela, snažil se svou matku přesvědčit, aby neodcházela a pokusila se žít bez otce. „Život bez otce by byl životem v bídě. Kdo by chtěl žít v bídě?“ ptala se Tamara svého syna.

Smrtící jed z internetu

Loni v říjnu se Raphael probudil s brněním v ruce. Doktoři v nemocnici navrhovali nová vyšetření, ale rodina si ho odvezla domů. Příští den se začal loučit se svými přáteli. Tamara se také rozloučila a ještě naposledy si chtěla vychutnat věci, které s diabetem jíst nemohla: zmrzlinu a cereálie.

Osudového dne pak Raphael a Tamara Altmanovi spolkli smrtící jed, který si objednali na internetu. Když do domu přišla doktorka, našla je přesně v pozicích, ve kterých je Tai zanechal: Raphael seděl v křesle a Tamara ležela na posteli. Policie případ nedávno uzavřela jako sebevraždu.

Tai je přesvědčen, že pokud se lidé rozhodnou ukončit svůj život, měl by jim stát poskytnout právní ochranu. Proto Raphael a Tamara museli zajistit, aby v době sebevraždy byli doma sami. „Drogy si objednali na internetu, ale bylo velmi těžké nechat je doma samotné. Co když dávka léků zabila jen jednoho? Co kdyby můj otec jed vylil, když se ho snažil spolknout?“ Zároveň si také uvědomuje, že se sice nachýlil čas jeho otce, matka však z tohoto světa odešla dobrovolně. „Byla si jistá tím, co chce, a myslím, že se zachovala neuvěřitelně statečně.“