Připomíná si to vždy 28. října, řekl brněnský duchovní Jozef Fejsák.
V brněnském pravoslavném chrámu svatého Václava na Špilberku je ode dneška až do konce víkendu vystavena kanonizační ikona svatého Rostislava, vytvořená duchovním Lubomírem Kupcem. Použita byla právě při brněnském svatořečení Rostislava v roce 1994.
Vystavena je vždy jen v době oslav velkomoravského knížete. Zachycuje jej coby zbožného a osvíceného vladaře, s pergamenem obsahujícím poselství byzantskému císaři Michaeli III. V něm jej žádá o vyslání duchovní misie na Velkou Moravu.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Na sv. Rostislava by se při blížících se cyrilometodějských oslavách v žádném případě nemělo zapomenout. Právě proto bylo rozhodnuto, že si jej budeme na území bývalého Československa v nadcházejícím roce připomínat," zdůraznil Fejsák.
Jan Studeník ze sdružení Moravská národní obec (MNO), které svými akcemi připomíná moravské tradice i historii, uvedl, že svatý Rostislav patří k neprávem opomíjeným osobnostem. Podle něj vladaři, kteří svým národům předali křesťanskou víru, byli zpravidla zahrnuti mezi svaté. Rostislavův přínos byl zatím takto oceněn jen pravoslavnou církví, řekl Studeník.
VELKOMORAVSKÝ KNÍŽE ROSTISLAV:Rostislav byl nástupcem velkomoravského knížete Mojmíra I. Vládl v letech 846 až 869 a po celou dobu své vlády usiloval o upevnění Velkomoravské říše diplomatickými prostředky i aktivní obranou proti expanzi východofranské říše Ludvíka II. Němce. Politickými důvody byl motivován i jeho zájem o vytvoření samostatné církevní organizace nezávislé na bavorském episkopátu. Jejími tvůrci se stali z Byzance povolaní bratři Cyril a Metoděj, kteří dorazili do Velkomoravské říše v roce 863. Hlavním úkolem jejich misie bylo vzdělat dostatečný počet domácích kněží. Později se stali duchovními patrony Moravy. Při oslavách příchodu věrozvěstů by se na Moravě měli setkat představitelé katolické i pravoslavné církve. |
