Pražské jaro zahájila PKF pod taktovkou šéfdirigenta Hrůši

Prestižní tuzemský festival chystá pro své fanoušky více než třítýdenní maraton s šesti desítkami koncertů symfonické i komorní hudby, pěveckých i klavírních recitálů a také operních představení. Jeden z jeho vrcholů se nicméně podle znalců odehrál už minulou neděli, kdy do Prahy zavítal slavný britský dirigent John Eliot Gardiner a poprvé zde představil své uznávané soubory English Baroque Soloists a Monteverdi Choir. Více čtetě zde.

Devětadvacetiletý Hrůša, který sklízí úspěchy i v zahraničí, považuje za čest řídit Mou vlast na Pražském jaru. Vřelý vztah k ní má nicméně už od dětství, kdy zahájení festivalu sledoval. "Pro mě i celý orchestr je to veliká událost a životní zážitek. Ten koncert se dá označit za jeden ze splněných snů," řekl.

Nezapomenutelným setkáním s tímto dílem byla pro něj také nahrávka s dirigentem Rafaelem Kubelíkem. Detailně se jím zabýval také několik měsíců za studií u dirigenta Jiřího Bělohlávka. Při interpretaci Mé vlasti Hrůša podle svých slov vychází z "typického zvuku" PKF a snaží zaměřit na vnitřní strukturu díla, detail a vyhnout se "prázdné monumentalitě".

Letos oproti tradici zazní Má vlast ještě dvakrát, a to 13. a 14. května v Rudolfinu, kde ji kvůli velikosti sálu provede orchestr v menším obsazení. Dvořákova síň vyhovuje PKF podle Hrůši mnohem víc. Změna sálu znamená podle něj pro hráče výzvu, protože se musejí vypořádat se změnou akustiky. Nemají však z ní obavy, prostor totiž dobře znají.

Smetanova Má vlast, připomínající historii a oslavu české země a také ideje české společnosti konce 19. století, se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Nehrála se pouze v roce 1948. Výjimkou jsou také dva roky 1946 a 2006, kdy byla uvedena až druhý den festivalu. Dnešní koncert v přímém přenosu mohli sledovat také diváci České televize a posluchači Českého rozhlasu 3 Vltava.