20. března 2014 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Pražské Masarykovo nábřeží,
domy ve znamení luxusu a secese

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Na zástavbě v exponované poloze za Národním divadlem si město dalo záležet a podíleli se na ní nejvýznamnější architekti té doby. Vznikla vesměs v krátkém období 1903-1905.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na zástavbě v exponované poloze za Národním divadlem si město dalo záležet a podíleli se na ní nejvýznamnější architekti té doby. Vznikla vesměs v krátkém období 1903-1905. | foto: Zdeněk Lukeš
PRAHA Je tomu právě sto deset let, kdy se na vltavském nábřeží, které dnes nese jméno prvního československého prezidenta, začaly stavět luxusní činžovní domy. Řada z nich se stala reprezentantem nastupujícího stylu – secese.

Nádheru těchto domů jsem si teď znovu připomněl, protože píšu knížku o moderní architektuře pravého vltavského břehu, a tak jsem si tu oblast mezi mostem Legií a Jiráskovým mostem několikrát prošel. Zástavba samozřejmě souvisí s postupnou regulací vltavského břehu, která měla především zabránit ničivým povodním. Tím zmizela malebná zákoutí s mlýny, jako připomínka zůstala jen Šítkovská věž u Mánesu.

Samo nábřeží bylo upraveno architektem Františkem Sanderem. Jak práce vypadaly, vidíme na historických fotografiích, ale i na fresce domu čp. 236 architekta Jana Brzáka, kde je osobitě zachytil známý malíř Láďa Novák, spolu s vodními žínkami a Neptunem.

Heydrichovo i Masarykovo

Je zajímavé, kolik názvů relativně krátké nábřeží už neslo. Posuďte sami, jak se na těchto změnách podepsaly jednotlivé režimy: nejdříve Františkovo, za první republiky Riegrovo, za druhé světové války Vltavské a poté Heydrichovo, pak znovu Riegrovo, za komunistické totality Gottwaldovo a nyní tedy Masarykovo nábřeží. (Pozor, za první republiky tento název neslo dnešní Smetanovo nábřeží!)

Detail secesního zdobení nad jedním z balkónů.

Na zástavbě v exponované poloze za Národním divadlem si město dalo záležet. Podíleli se na ní nejvýznamnější architekti té doby. Domy vznikly vesměs v krátkém období let 1903–1905. Pojďme se nyní projít krátkým úsekem od ústí ulice Na Struze za Národním divadlem až k Myslíkově ulici a všímejme si zajímavých motivů.

Monumentální a nepřehlédnutelnou architekturou je nárožní palác bývalé Zajišťovací banky, jejímž autorem byl žák Theophila Hansena z vídeňské umělecké akademie a ředitel Uměleckoprůmyslové školy Jiří Stibral. Secesní dekorace horní partie je dílem známého sochaře Ladislava Šalouna a zajímavým prvkem jsou i „gaudíovské“ komíny.

Vtipné fresky na Brzákově domě

Dnes v domě sídlí Goethe-Institut, který o něj pečuje s německou precizností, o čemž svědčí řada různých rekonstrukcí, během nichž se také několikrát změnila barva průčelí.
Následuje již zmíněný Brzákův dům, sám o sobě nikterak architektonicky zajímavý. Je však vyzdoben půvabnými a vtipnými freskami Ládi Nováka. V domě sídlila i známá kavárna Riviera, což dodnes prozrazuje ozdobný nápis na zábradlí.

Následuje další secesní skvost – vlastní dům významného pražského stavitele Matěje Blechy, zakončený segmentovým štítem s monogramem majitele. Průčelí je dílem jeho hlavního architekta Emila Králíčka, který se právě vrátil z Darmstadtu, kde se podílel na výstavbě známé umělecké kolonie hesenského velkovévody, vedené opavským rodákem a jednou z klíčových postav vídeňské secese Josefem Mariou Olbrichem. Dekorativní výzdoba pískovcového portálu a štuků je dílem profesora pražské UMPRUM Celdy Kloučka.

Také další stavba je pozoruhodná. Její autor – absolvent vídeňské akademie a známý odborník na rekonstrukce památek Kamil Hilbert – zde využil svých zkušeností z dostavby svatovítského dómu a osobitě zkombinoval prvky gotiky a secese s řadou pitoreskních štukových dekorací, jež jsou dílem Vojtěcha Suchardy. Nádherná je i secesní mříž u vstupu.

Secesní zdobení na fasádě domu Hlahol.

Méně výrazné jsou dva domy na nároží Šítkovské ulice. Dům U Vávrů navrhl Alois Zázvorka, ten další (a také dva následující s neobarokními fasádami) Eduard Rechziegel. Do Rechziegelova činžáku s honosným schodištěm jsem kdysi chodíval navštěvovat známého sochaře, ale také herce a jazzového zpěváka Vjačeslava Irmanova, který měl ateliér v podkroví s krásným výhledem na panoráma Hradčan.

Gesamtkunstwerk Hlahol

Další stavba však opět patří k nejvýznamnějším příkladům secese. Jde o dům proslulého pěveckého spolku Hlahol, který navrhl architekt Josef Fanta. Ve štítu je mozaika Karla Klusáčka, na průčelí nápadité štuky Josefa Pekárka. Ale za pozornost stojí i portál s mozaikou, dřevěnými vraty a kováním nebo Fantou navržené pamětní desky s portréty významných sbormistrů, k nimž patřil i Bedřich Smetana.

Fanta rovněž rád umísťoval na průčelí svých staveb různé nápisy, většinou to byly citace z básní, slogany nebo přísloví. Vytvořil pro tento účel i specifické secesní písmo. Příklady najdeme i na Hlaholu, včetně druhého spolkového domu na zadní parcele, obrácené do Vojtěšské ulice. A pak samozřejmě na dalších Fantových stavbách: pražském hlavním nádraží, Hlávkových kolejích, památníku bitvy tří císařů u Slavkova a dalších.

Uvnitř budovy Hlaholu je sál a pamětní síň, opět s opulentní secesní dekorací, a nástěnný obraz Alfonse Muchy. Téměř vše se zachovalo v původním stavu včetně nábytku nebo slavnostních praporových žerdí. Hezká ukázka gesamtkunstwerku. Řada domů z let 1903–1905 pak končí neobarokní stavbou Vincence Müllera na nároží Myslíkovy ulice. Následující blok vznikl až v dalších dvou letech.

Secese byla kdysi vnímána jako nevkus

Architektura této části nábřeží je dokladem doby, kdy se historismus již vyčerpal a do české metropole zavál vítr nový secesní styl, který se začal v Evropě pomalu zabydlovat. Když pak zákonitě po několika letech uvolnil cestu moderně, kubismu a poté meziválečné avantgardě, byl po dekády terčem kritiky jako nevkusný měšťácký sloh.

Dnes se na secesi díváme s větším pochopením, a tak můžeme být rádi, že se nám na části vltavského nábřeží zachoval stylově jednotný soubor staveb, jejichž dekorace prozrazuje nápaditost tvůrců. Příště se podíváme o kus dál proti proudu, kde zástavba nábřeží vznikala právě před sto lety.

Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz