"Je to první nález tohoto druhu v Praze," tvrdí Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu Akademie věd.
Letošní nečekané objevy byly odkryty v místnostech jižně od průjezdu z druhého na třetí nádvoří až při dokončování výzkumu. Archeologové přiznávají, že ještě nejsou schopni jednoznačně identifikovat význam rytiny. Podle Maříkové-Kubkové se dosud našly pouze rytiny lidí, zvířat či ptáků.
Doklady opevnění Pražského hradu z 9. století byly podle Maříkové-Kubkové objeveny už v první polovině minulého století v době stavby monolitu na třetím nádvoří. Tento prostor byl v 9. století kultovním centrem, uvedla.
V místnostech dále od průjezdu směrem k jihu archeologové při výzkumu nalézali pod podlahami už jen skalnaté podloží. Podle historických zpráv se původní terén v těchto místech zvedal, proto byl v 16. století, před výstavbou současných budov, zarovnán. Přitom byly všechny vrstvy s pozůstatky lidské činnosti odstraněny.
Jedinečná příležitost
Záchranný výzkum se konal od letošního ledna v souvislosti se stavebními úpravami Informačního střediska v takzvaném Středním křídle Pražského hradu na ploše 60 metrů čtverečních. Současná budova Středního křídla byla vystavěna po obou stranách zděné románské hradby z 12. století, která chránila hrad z nejpřístupnější, západní strany.
Už v roce 1948 při rozšiřování průjezdu z druhého na třetí hradní nádvoří archeologové objevili dva příkopy a zjistili, že do vnějšího z nich byla vestavěna románská hradba.
V letech 2001 až 2002 při stavebních úpravách v místnostech severně od průjezdu odkryli příkop s mohutnou dřevohlinitou hradbou a kamennou čelní stěnou. Toto opevnění obkružovalo celý Pražský hrad v 10. a 11. století. Dnešní západní části hradu, první, druhé a čtvrté nádvoří, tvořily předhradí. Nález příkopu prokázal, že v 9. století byl hrad ještě o něco kratší.
