Žena, jejíž jméno zprávy neuvádějí, žádá u soudu podíl z majetku, který její nevlastní babička získala po smrti jejího dědečka. Ten nechal svou manželku a čtyři děti na severu a přeběhl na jih během korejské války v letech 1950 až 1953.
Znovu se oženil a nashromáždil značný majetek. S novou manželkou neměl děti; s vnučkou - svým jediným přeživším příbuzným v KLDR - se setkal před několika lety prostřednictvím programu setkávání rodin rozdělených válkou mezi Jižní a Severní Koreou. Zůstali spolu ve styku a dědeček vnučce žijící ve zbídačené komunistické KLDR často posílal peníze.
Žena ze Severní Koreje utekla poté, co se dozvěděla o dědečkově loňské smrti, a před časem zažádala o podíl z dědictví. Podobných případů je v poslední době čím dál tím víc. V červnu rozhodl soud v Soulu, že čtyři Severokorejci a pět jejich nevlastních bratrů a sester z Jižní Koreje se má rozdělit o majetek, který zanechal jejich zesnulý otec. Šlo o první soudní rozhodnutí svého druhu, které uzavřelo žalobu podanou Severokorejci v únoru 2009. Ti požadovali podíl z dědictví po svém zesnulém otci, jehož majetek dosahoval deseti miliard wonů (asi 156 milionů korun).
Jižní Korea bere celý poloostrov za své územíRozdělení Korejského poloostrova a následná válka roztrhly v 50. letech desetitisíce rodin. Mnozí lidé ani nevědí, zda jejich příbuzní na opačné straně nejstřeženější hranice světa ještě žijí. Soul nicméně považuje celý poloostrov za své území a občané KLDR mají automaticky právo na občanství v Jižní Koreji, což znamená, že mohou vést soudní spory. Jihokorejská vláda schválila zákon, který definuje práva Severokorejců, jejichž rodinní příslušníci po válce uprchli na jih. Zákon mimo jiné stanoví, že Severokorejci nemohou vyvézt dědictví po jihokorejských příbuzných ze země bez schválení vlády v Soulu. |
