Svůj nejvýznamnější objev zaznamenal v listopadu 1895 při pokusech s katodovými paprsky, během nichž objevil nový druh záření, které pojmenoval paprsky X. Měly několik pozoruhodných vlastností: působily na fotografické desky, ionizovaly vzduch, pronikaly různými materiály, dokonce i lidským tělem.
Rentgenové paprsky
Zpráva o jejich objevu stejně jako i o jejich vlastnostech se jako blesk rozlétla světem a záhy se začaly využívat ve vědeckém výzkumu, technice a lékařství. Za objev těchto paprsků, které byly na jeho počest pojmenovány rentgenovými, získal v roce 1901 jako vůbec první vědec Nobelovu cenu za fyziku.
ČTĚTE TAKÉ |
Wilhelm Conrad Röntgen byl velmi skromný a tichý člověk. Svůj epochální objev si nedal patentovat, protože zastával názor, že vědecké objevy patří celému lidstvu. Odmítl i čestné a výborně honorované členství v berlínské Akademii věd stejně jako šlechtický titul.
