Norský deník Aftenposten napsal ještě o dalším telefonátu z přelomu května a června roku 2010, v němž se Breivik - vystupující pod svým jménem jako novinář - obrátil na ministerstvo státní správy a reformy, které má na starosti mimo jiné finanční podporu norských politických uskupení, a žádal seznamy členů mládežnických stran. Jeho přání ale nebylo vyhověno. Úřad ani žádné takové seznamy nemá k dispozici, disponuje pouze údaji o počtu členů mládežnických odboček.
Breivik je prý zdráv |
Také muž, který volal v březnu letošního roku do ústředny ve vládním komplexu, mohl být Breivik. Volající mluvil prý stejně jako zmíněný terorista dialektem regionu Östlandet (východ země). Naznačil existenci "manifestu", který Breivik v rozsahu 1500 stran skutečně těsně před atentáty zveřejnil a v němž popsal své protiislámské názory.
Volající předpovídal také masakr mladých sociálních demokratů, k němuž 22. července doopravdy došlo na jejich letním táboře na ostrově Utöya; Breivik zde postřílel 69 osob. Muž pak rovněž spílal vládě, premiérovi Jensi Stoltenbergovi a někdejší ministerské předsedkyni Gro Harlem Brundtlandové.
Lékařská zpráva z listopadu, podle níž Breivik trpí schizofrenií
Operátorka sedící v březnu v budově, kterou 22. července silně poničil výbuch bomby nastražené v automobilu u vládních úřadů v centru norské metropole, považovala hovor za tak neobvyklý a znepokojující, že o něm písemně informovala své nadřízené. Ve svém vzkazu uvedla jméno volajícího, jeho telefonní číslo, povahu hrozby a datum. K policii se ale varování nedostalo.
"Telefonát nebyl považován za konkrétní hrozbu, ale spíš za zmatenou, nesouvislou konverzaci," řekla zaměstnankyně vlády Margot Vaagdalová. "Po atentátech jsme dospěli k názoru, že obsah telefonátu by mohl být pro tento incident závažný, a zpravili jsme o něm policii," dodala.
Dvaatřicetiletý Breivik již dříve přiznal, že své teroristické útoky připravoval několik let. V současnosti čeká ve vazbě na zahájení procesu, které je plánováno na 16. dubna.
