Charles Hill byl v 60. letech naverbován do americké armády, odmítl však bojovat ve vietnamské válce a byl odsouzen za dezerci. Po návratu do USA se přidal k separatistické organizaci New Afrika, která měla za cíl vytvořit na jihu země nezávislý stát.
Zkraje listopadu roku 1971 projížděl se dvěma společníky Novým Mexikem v autě naloženém výbušninami, puškami a hromadou munice. Jelikož překročili rychlostní limit, zastavil je dálniční policista. Hill ho střelil do krku a spolu s ostatními z místa činu ujel. Po incidentu se všichni tři několik týdnů schovávali.
Nakonec ukradli odtahové vozidlo, prorazili plot u letiště v Albuquerque a v uneseném letadle uprchli na Kubu. Původně chtěli do Afriky, letadlo však nemělo dost paliva. Duchapřítomná pilotka Elizabeth Walthallová přitom zajistila jejich otisky prstů tak, že jim na palubě nabídla lahve s pivem.
„Finney mi řekl, že zastřelil policistu a nemá co ztratit,“ řekla Al-Jazeeře Walthallová, které je nyní 71 let. „Zapálila jsem si cigaretu. Jeden z únosců mi řekl: ‚Přece nemůžete kouřit během vzletu.‘ Odpověděla jsem: ‚Zlato, během únosu si budu kouřit kdy chci.‘“ popisuje akci Walthallová. Lahve s jejich otisky prstů uschovala a posléze předala FBI, soud na jejich základě muže odsoudil.
Univerzita, třtina a levný rum
Po přistání na Kubě dostali uprchlíci politický azyl. Hillovi bylo umožněno tři roky studovat na univerzitě, poté pracoval na stavbách a třtinových farmách. Nyní je mu 65 let a čas tráví popíjením levného rumu se sousedy a čtením knih o revoluci. Z návratu do USA má obavy.
„Dali by mi sto let, rozumíte, doživotí. Copak pětašedesátiletý chlap může jít na doživotí? Ne, zůstanu tady, na Kubě,“ tvrdí Hill. „Máme tady se synem jídlo každý den, čisté povlečení... Kam bych chodil? Zůstanu na Kubě,“ tvrdí Hill, poslední přeživší z trojice.
Vůz, ve kterém Assata Shakur (v pozadí) zastřelila amerického vojáka.
Pokud byli někteří zločinci v minulosti Spojeným státům vydáni, dělo se tak zpravidla na neformální úrovni. Kuba má sice s USA dohodu o vydávání vězňů z roku 1904, od nástupu Fidela Castra k moci v roce 1959 však téměř přestala platit, píše CBS News. S oteplováním vztahů by však USA mohly vznést nárok na vydání některých uprchlíků.
Revolucionáři, nebo zločinci?
V minulosti se o to pokoušely například v případě Assaty Shakurové, odsouzené za vraždu vojáka v New Jersey. Nevlastní teta slavného rappera Tupaca Shakura uprchla v roce 1979 z vězení, kde si odpykávala doživotní trest, a v roce 1984 dostala od Castrovy vlády azyl.
První ženu, která se dostala na seznam nejhledanějších osob FBI, se USA snažily z Kuby dostat několikrát, jejich snahy však byly marné. Podle amerických úřadů žena pokračuje v protistátní činnosti a snaží se USA poškodit. Shakurová tuto činnost přiznává a veřejně obhajuje. V dopise papeži Janu Pavlu II., jehož znění odvysílal kubánský rozhlas během papežovy návštěvy země v roce 1998, se píše: „Obhajuji a vždy jsem obhajovala nutnost zásadních změn v uspořádání a hodnotovém systému Spojených států. Pokud je to zločin, jsem zcela jistě vinna.“
Stejný problém v USA
Kuba se už vyjádřila v tom smyslu, že žádné převratné změny ve vydávání uprchlíků nechystá. „Vysvětlili jsme americké vládě, že na Kubě žijí lidé, kterým jsme poskytli politický azyl a jejich vydání neplánujeme,“ řekla agentuře AP ředitelka odboru vztahů se Severní Amerikou kubánského ministerstva zahraničí Josefina Vidalová.
Vidalová také dodává, že USA odmítají vydat uprchlíky, kteří jsou naopak za různé zločiny stíháni na Kubě. Asi nejžádanějším z nich je Luis Posada Carriles, souzený na Kubě a Venezuele za teroristický útok na kubánské letadlo, při němž zemřelo 73 lidí. Carriles žije v USA od roku 2005 a americká vláda jeho vydání kategoricky vylučuje.
PSALI JSME: |
Kuba ale v poslední době americké zločince téměř nepřijímala. Minulý rok například odmítla udělit azyl páru z Floridy, který unesl své děti svěřené do péče jejich prarodičů a na lodi s nimi připlul do Havany. V roce 2008 deportovala muže stíhaného v Kalifornii za sexuální zneužívání.
Bývalý státní žalobce státu Miami David S. Weinstein však tvrdí, že bez skutečně funkční smlouvy o vydávání vězňů budou muset Spojené státy spoléhat na ochotu kubánského vedení spolupracovat. „V současnosti zločince pouze vykazují,“ řekl Weinstein deníku New York Times. „Řeknou: ‚Jste nežádaná osoba, vypadněte z naší země.‘“
Další američtí zločinci, kterým Kuba udělila azyl:
Člen separatistického hnutí, který v roce 1978 přišel o devět prstů při výrobě bomby. Za různé trestné činy mu hrozilo až 89 let vězení a tak během hospitalizace v nemocnici Bellevue uprchl po laně svázaném z obvazů a nakonec se dostal až na Kubu.
V USA je obviněn z finančních podvodů ve výši 224 milionů dolarů. Po útěku na Kubu začal spolupracovat s Castrovým režimem a založil několik podniků. Později byl však zatčen, když se snažil osamostatnit a uzavírat obchody bez dohledu státu.
Bývalý člen kontroverzní organzace Black Panthers byl nejprve odsouzen za účast v přestřelce, během níž kriticky postřelil dva policisty (za tento incident byl z Black Panthers vyhozen), po prouštění na kauci pak unesl letadlo, které ho dopravilo na Kubu. Tam byl nejprve uvězněn jako potenciální špion CIA, po propuštění získal titul na univerzitě v Havaně a stal se učitelem.
Masový vrah odsouzený za osm vražd na Virgin Islands. Na palubě letadla, které ho mělo přepravit do vězení, přemohl tři speciální agenty, vstoupil do pilotní kabiny, přiložil pilotovi pistoli ke spánku a nařídil mu stočit letadlo směrem k Havaně. Po přistání byl údajně zatčen, jeho osud však zůstává neznámý. |
