První máj na Letné v roce 1982.
"Dnes není škola. Sraz máme jako obvykle na každou výpravu před školou v půl deváté. Máme mít stejnokroj, ale přes svetr, aby byl vidět. Svačina není třeba, koupíme si něco dobrého u stánku.Těším se, jako vždycky, na kamarády, co pěkného si společně užijeme.
Ten kousavý svetr mi vadí, ale po ránu je ještě zima a máma mě bez něj nepustí. Všechno běží jako obvykle, jen místo na nádraží a do přírody (jako "správný" turistický oddíl praktikující zásady skautingu) míříme na Letnou.
Hrajeme hru o nejhezčí vyprošené mávátko. Kluci se někde ztratili, mávátka nám rozdali pod tribunou stejná jako loni, svoje mít nesmíme. Mám hlad, u stánků jsou hrozné fronty – dostali banány. Už se těším na příští výpravu do Svatého Jána." Hana Straková
"Náboženské rozjímavé poutě, kdy se někam opravdu putovalo, byly postupně přehlušeny pouťovými atrakcemi. Normalizační popové hvězdy, vyřvávající z reproduktorů, spolehlivě zaplašily jakýkoli pokus o rozjímání a sebezpytování. Z tichého, niterného jádra zůstal hlučný obal." Jan Oulík
Po shromáždění k oslavě Vítězného února na Staroměstském náměstí, Praha 1989
"V roce 89 už vedoucím představitelům strany teklo do bot, a tak se odvážili sestoupit z tribuny, aby se více přiblížili k lidu nejen proklamativně, ale i fyzicky. Už jim to ale nebylo nic platné." Martin Červinka
Václavské náměstí, Praha 28. října 1988
"Jsem opět na Ruzyni, na čtyři dny. Jako obvykle, když je nějaké výročí, odvážejí mě z práce už den předem. Není to tu špatné, jsem na cele se zajímavými lidmi. S vyšetřovateli nekomunikuji, zvykli si už na to a jen fádně zapisují: Odmítá vypovídat, na otázky nereaguje. Když se chovají slušně, v duchu si říkám hovno, prdel, hovno, prdel, abych to vydržel a nemluvil s nimi." David Němec
Místo původního hrobu Jana Palacha na Olšanech, Praha 1989
"Krátce poté, co jsem se setkal s paní Palachovou a vyfotografoval ji u hrobu Jana v roce 1970, odvezli mě dva příslušníci STB i s mým pařížským přítelem novinářem Alainem Valtatem na policii. Byly mi zabaveny filmy, mému příteli dočasně celé fotografické vybavení. Následovaly výslechy, měsíční vazba v Ruzyňské věznici a verdikt: podmíněně odsouzen na dva roky s peněžitou pokutou." Václav Chochola
Pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí, Praha 5. května 1982
Fotografie Lubomíra KotkaVyučil se fotografem, z vlastní iniciativy dokumentoval všední život skrze symboly komunistického režimu, ilustroval knihy samizdatových edic a spolupracoval s Annou Fárovou na fotografické pozůstalosti Josefa Sudka. Po roce 1989 pracoval pro agentury Agence France-Presse, Radost, ČTA-ČTI, časopisy Reflex, Respekt, Lidové noviny, Národní listy a jiná periodika. Spolupracuje s nadací Člověk v tísni od jejího založení a rovněž s Organizací pro bezpečnost a spolupráce v Evropě (OBSE). Věnuje se zvláště humanitární fotografii a dokumentaci sociálních projektů. Jeho nejlepší fotografie z období komunismu vyšly knižně pod názvem "Tady bylo Husákovo". |
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |
