Základní fakta o organizaci referenda
ANKETA. Britští Češi o brexitu: Média a politici chrlí předsudky světelnou rychlostí |
- Otázka v referendu bude znít: „Měla by Velká Británie zůstat členem Evropské unie, nebo by měla EU opustit?“
- Hlasovat mohou občané Británie, Irska a Společenství starší 18 let, kteří mají trvalé bydliště v Británii, a rovněž britští občané žijící v zahraničí, kteří se v posledních 15 letech nacházejí ve volebních registrech Velké Británie. Na rozdíl od parlamentních voleb mají v tomto případě volební právo i občané Gibraltaru.
- Systém hlasování je podobný jako u parlamentních voleb. Registrovaným voličům se zašlou příslušné informace s adresami volebních místností.
- V den voleb obdrží na těchto místech lístek s otázkou referenda, potom odejdou za plentu, tužkou vyznačí na papíře svoji volbu a vhodí lístek do urny.
- Pro ty, kteří budou v daný den v zahraničí, třeba na dovolené, existuje i možnost hlasovat korespondenčně.
- Započítávat se budou pouze lístky s jasně zakřížkovaným políčkem „zůstat“ nebo „odejít“. Všechno ostatní - například víc než jeden křížek, křížek mimo rámeček nebo nevyplněný hlasovací lístek - se počítat nebude. Vítězí volba s větším počtem platných hlasovacích lístků.
- Rozhoduje tedy přímá většina hlasů s tím, že nebyla stanovena žádná kvóta na minimální účast na referendu.
  |
- Počítání hlasů začne ihned po uzavření volebních místností ve 382 místních centrech ve 22:00 GMT (00:00 SELČ 24. června). Po sečtení se všechny výsledky z místních center shromáždí ve 12 regionálních centrech, které posléze taky vyhlásí konečné počty. Podle reálných odhadů by mělo být kolem čtvrté ráno 24. června (kolem šesté ráno SELČ) jasné, kterým směrem se hlasování ubírá.
- V případě, že by konečný výsledek referenda zněl pro odchod Británie z unie, bylo by to možné nejdřív za dva roky. Během této doby by Británie stále dodržovala smlouvy a zákony EU, ale neúčastnila by se žádných rozhodování, jak bylo dohodnuto ve smlouvě o vystoupení z EU. V praxi to ale může být déle než dva roky, podle toho, jak se budou dařit vyjednávání.
Pro brexit! Kampaň Vote Leave (Volte odchod)
‚Evropu sice nemilují, ale nechtějí ani riskovat. To oni rozhodnou o brexitu’ |
Kampaň, kterou tvoří politici napříč politickými stranami, vede ji ministr spravedlnosti Michael Gove a bývalý starosta Londýna Boris Johnson společně s několika labouristickými poslanci a poslanci ze strany UKIP a Demokratické unionistické strany (DUP) v severním Irsku.
Dále sem patří například zakladatel někdejší Sociálně demokratické strany (SDP) David Owen. Podporují ji různá sdružení, například Farmáři pro Británii, Muslimové pro Británii a další.
Pro britin! Kampaň Britain Stronger in Europe (Británie silnější v Evropě)
Hlavní skupina, ve které je většina britských politických stran. Patří do ní klíčoví politici Konzervativní strany včetně premiéra Davida Camerona, ministra financí Georga Osborna, také většina labouristických poslanců včetně vůdce strany Jeremyho Corbyna a Alana Johnsona, který vede kampaň labouristů za setrvání v unii, strana Liberálních demokratů, strana Plaid Cymru, Strana spojenectví a Sociálnědemokratická a labouristická strana (SDLP) Severního Irska a Strana zelených.
Přehled argumentů v hlavních tématech
Náklady na členství:
- odejít - Hrubé náklady na členství činí 350 milionů liber týdně, které budou při odchodu k dispozici pro jiné účely.
- zůstat - Ekonomické výhody členství vysoce převáží náklady, jiné země přispívají do unie v přepočtu na osobu více, než Británie, v případě brexitu bude Británie stejně muset přispívat do EU, aby si udržela přístup na jednotný evropský trh.
Co by přinesl brexit? Neprobádanou cestu pro právníky a diplomaty |
- odejít - Jako člen EU nemůže Británie regulovat imigraci. Velký počet imigrantů zatěžuje veřejné služby. Vysoká imigrace má vliv na snížení mezd britských pracujících.
- zůstat - Imigranti z EU odvádí na daních více, než dostávají na příspěvcích. Podle Cameronovy dohody s EU budou příspěvky v prvních čtyřech letech omezeny. I když Británie nebude v EU, bude muset akceptovat volný pohyb osob kvůli přístupu na jednotný evropský trh. Imigrace je dobrá pro ekonomiku.
Vzdělání a výzkum
- odejít - EU financuje pouhá tři procenta nákladů na vzdělání a výzkum v zemi. Británie bude moci investovat do vzdělání peníze z ušetřených poplatků za členství. Británie si stanoví vlastní imigrační politiku, která upřednostní vědce a absolventy.
- zůstat - Britské univerzity dostávají z EU miliony liber na financování výzkumných projektů, mnoho špičkových vědců v Británii sem přišlo odjinud z Evropy s pomocí evropských grantů, program Erasmus umožňuje britským studentům studium v zahraničí.
Diplomacie a obrana
- odejít - Členství v NATO a Bezpečnostní radě OSN jsou pro britskou obranu důležitější než EU. EU zasahuje svými obrannými opatřeními do britských záležitostí a chce zřídit vlastní armádu. Británie by měla na světové scéně větší vliv jako zcela nezávislá země.
- zůstat - Británie potřebuje zůstat v EU, aby se mohla podílet na velkých rozhodnutích, nikoliv zůstat stranou. Odchod z Británie by oslabil její vliv na světové scéně. Úsilí v rámci EU o společné zvládání hrozeb napomáhá bezpečnější Británii.
Obchod a ekonomika
- odejít - Britské firmy budou zbaveny břemena evropských regulací. Obchod se zeměmi EU bude pokračovat, protože Británie z nich více dováží než do nich vyváží. Británie si bude moci vyjednat vlastní smlouvy s jednotlivými státy.
- zůstat - Brexit způsobí ekonomický šok a zpomalí růst. V podílu vývozu je Británie závislejší na zbytku EU, než je EU na ní. Británie bude muset stejně aplikovat pravidla EU, aby si udržela přístup na jednotný evropský trh.
Práce a mzdy
- odejít - Nižší regulační opatření na pracovištích vytvoří více pracovních míst. Podmínky mateřské dovolené a placené dovolené a jejich případné změny budou výhradně v gesci Británie. Británie může získat více investic ze zemí mimo EU. Nižší imigrace ovlivní růst mezd.
- zůstat - Obchod s EU vytváří tři miliony pracovních míst v Británii. Unie garantuje zákony, zaručující placenou dovolenou, placenou mateřskou dovolenou a zvýšenou ochranu na pracovišti. Británie dostává každý den z EU investice ve výši 66 milionů liber.
