23. července 2013 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Kauza trafik. Jednání poslanců bylo neetické, stíhat je ale nelze, řekl soud

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 82Diskuse
Petr Tluchoř po propuštění z vazby. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Tluchoř po propuštění z vazby. | foto: Vladislav GalgonekČTK
PRAHA Na první pohled se rozhodnutí Nejvyššího soudu v případech exposlanců ODS Marka Šnajdra a Petra Tluchoře, jimiž prakticky zastavil jejich trestní stíhání, neliší. V případě Tluchoře však byl senát vedený soudcem Petrem Šabatou přece jen o něco podrobnější. Server Lidovky.cz obě usnesení porovnal a vybral pasáže, které dávají odpověď na tři klíčové otázky.

Co je projevem poslance?

V případě usnesení týkajícího se Marka Šnajdra si soud vysloužil ostrou kritiku kvůli příliš širokému výkladu termínu "projev poslance", na nějž se vztahuje imunita. V usnesení ke stížnosti Petra Tluchoře poprvé na základě odborné literatury přibližuje, co si konkrétně pod pojmem představuje.    

Čtěte v usnesení

Agentura ČTK uvádí, že získala oba dokumenty z důvěryhodného zdroje. Server Lidovky.cz už dříve získal rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týká exposlance Šnajdra. Výňatky z něj si můžete přečíst ZDE.

Kompletní znění rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Petra Tluchoře najdete ZDE.


Projevem může být verbální vyjádření, není však vyloučena ani jiná forma, například vyjádření se pokřikem, gestem, prostřednictvím transparentu, způsobu chování, typu oblečení. Podle extenzivního pojetí se projevy rozumí i písemná vyjádření, například legislativní návrhy, podpisy na dokumentech, písemné interpelace, tedy "jakýkoli úřední úkon, jímž se poslanec či senátor projevuje při plnění svého mandátu v příslušné komoře Parlamentu.

Projev je širší než výrok, což je pojem, který obsahovala Ústava 1920. Kromě historicko-jazykového zdůvodnění je možno rozšiřující interpretaci vyvodit i z toho, že není důvodu chránit imunitou verbální projevy a nechránit písemné projevy, ačkoliv mají v podstatě shodný význam - např. ústní a písemné interpelace. "Projevem rozumí nejen výroky, ale i gesta, písemná podání, návrhy a jiné projevy vůle. Nejvyšší soud je toho názoru, že projev ve smyslu čl. 27 odst. 2 Ústavy by měl být vždy učiněn v souvislosti s výkonem mandátu poslance či senátora, ačkoli to není v tomto ustanovení výslovně uvedeno, avšak vyplývá to ze smyslu právní úpravy.

Sněmovna je místo pro kompromisy

Podrobněji se oproti usnesení k případu Marka Šnajdra soud vyjádřil i k fungování sněmovny. Zákonodárci jsou podle nich na jedné straně pod tlakem stranických zájmů, na druhé pod tlakem zájmů voličů. 

Ústava nestanoví odpovědnost poslance za výkon mandátu, tedy s kvalitou plnění tohoto mandátu nespojuje žádné funkční důsledky. Jelikož se v Parlamentu střetávají názory skupin reprezentujících různé části voličstva, jde o místo, kde dochází k řešení konfliktu zájmů uzavíráním dohod mezi zájmovými skupinami. Zájmové střety jsou tak řešeny nikoli cestou striktního dodržování stranické linie, ale hledáním ad hoc kompromisů. Jelikož jsou zákonodárci jak reprezentanty lidu, tak i členy politických stran, musí při konečném rozhodování řešit, jaké zájmy budou reprezentovat. Konečné rozhodnutí je tak odrazem buď jejich svědomí, nebo zájmů, které by měli v parlamentu v souladu se stranickou politikou hájit.

Petr Tluchoř jako člen Občanské demokratické strany na jedné straně nesouhlasil s přijetím zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, na druhé straně jako člen vládnoucí strany neměl zájem na tom, aby jejich vládě byla vyslovena nedůvěra. Právě v zájmu toho, aby nedošlo k pádu vlády se Tluchoř vzdal mandátu poslance.

Jednali nekorektně a nemorálně

V případě Tluchoře soud poprvé připustil, že jednání poslanců nebylo korektní a etické.

Byť se popsané jednání obviněného jeví jako neetické či nekorektní, je současně zjevné, že jeho projev, kterým je nepochybně jeho hlasování v Poslanecké sněmovně (případně i to, že využil svého práva nehlasovat), stejně jako vzdání se mandátu poslance, je třeba vnímat jako projev poslance ve zřetelné souvislosti s výkonem jeho poslaneckého mandátu a na takový projev nezbývá než vztáhnout ustanovení čl. 27 odst. 2 Ústavy. Za těchto okolností nelze takový postup (projev) poslance posunout až do roviny trestněprávních úvah.

Razie, která vedla k pádu vlády

  • Policie provedla 13. června rozsáhlou razii. Zasahovala na Úřadu vlády, na pražském magistrátu, v Lesích ČR, ve firmě Kardio Port a provedla přes 30 domovních prohlídek, mimo jiné u šéfky Nečasova kabinetu Jany Nagyové, kmotrů Ivo Rittiga a Romana Janouška či někdejšího žalobce z pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka. ČTĚTE ZDE:
  • Policie zatkla 8 lidí: Janu Nagyovou, vedoucího Úřadu vlády Lubomíra Poula (toho jako jediného neobvinila), bývalé poslance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu, bývalého náměstka na ministerstvu zemědělství Romana Bočka, bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka, jeho nástupce ve funkci ředitele VZ Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka. Vyšetřovatelům unikl další exposlanec ODS Marek Šnajdr, který se ale sám přihlásil na policii v pátek a byl také zadržen. SOUHRN DNE ČTĚTE ZDE:
  • Policie zabavila množství dokumentů a také až 150 milionů korun (nezveřejnila, v jaké měně) a desítky kilogramů zlata.
  • Policie viní Janu Nagyovou, že zneužila tajnou službu ke sledování tří osob včetně Nečasovy ženy Radky, s niž se premiér rozvádí. Ze zneužití pravomoci veřejného činitele viní vedle ní i Páleníka, Kovandu a Pohůnka, kteří sledování posvětili. ČTĚTE ZDE:
    Nagyovou obvinila policie i z korupce. Měla organizovat uplácení Tluchoře, Fuksy a Šnajdra, prostředníkem měl být Boček. ČTĚTE ZDE:
    Naopak Rittiga, Janouška, bývalého šéfa odboru městského investora Jiřího Tomana či vlivného člena ODS Tomáše Hrdličku, o nichž se mluví v usnesení o trestním stíhání Nagyové, policie nezadržela, nevyslechla, ani neobvinila. Rittig, Janoušek a Hrdlička byli v době razie v zahraničí. SOUHRN DNE ZDE:
  • Soud poslal do vazby sedm obviněných: Nagyovou, Tluchoře, Fuksu, Šnajdra, Bočka, Páleníka a Pohůnka. Kovanda se doznal a soud ho ponechal na svobodě. SOUHRN DNE ZDE:
  • V neděli 16. června večer ohlašuje premiér Petr Nečas demisi. Končí s ním celá vláda. VÍCE ZDE:
  • Rozhodnutím Nejvyššího soudu byli 16. července všichni tři stíhaní exposlanci ODS Tluchoř, Fuksa a Šnajdr propuštěni z vazby. VÍCE ZDE.
  • V pátek 19. července byli z vazby propuštěni i Nagyová, Páleník a Boček, protože pominuly důvody koluzní vazby. VÍCE ZDE.
ogoOndřej Golis
  • 82Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.