Počet žadatelů o azyl v Kanadě roste od zrušení vízové povinnosti loni v listopadu. Do poloviny července podalo žádost zhruba 470 lidí z ČR. Kanada sice zatím nechce víza pro občany ČR znovu zavést, situace však vyvolává napětí na obou stranách. Vyplývá to ze zprávy, kterou Langer předložil vládě.
Mluvčí kanadské ambasády Magdalena Fiřtová v červenci připustila možnost, že v případě neustávajícího přílivu českých žadatelů o azyl by Kanada mohla pro Čechy zavést víza znovu. Zároveň však uvedla, že se to zatím zřejmě nestane.
Vízovou povinnost pro české občany zavedla Kanada v roce 1997 kvůli vlně migrace českých Romů. Podle ministerstva vnitra se nyní situace téměř opakuje. "Myslím, že ve vládě není nikdo, kdo by si myslel, že obavy nemají své opodstatnění," uvedl Topolánek.
Podle zprávy ministerstva vnitra je pro zachování bezvízového styku mezi oběma státy důležitá zejména schopnost české i kanadské strany nastavit takové mechanismy, které ke snížení počtu českých žadatelů o azyl skutečně povedou. "Velmi podstatnou roli však sehraje kanadská kvazivládní instituce Výbor pro přistěhovalectví a uprchlíky, která v Kanadě rozhoduje o azylových žádostech a jejíž členové jsou ve vlastním rozhodování nezávislí," dodává ministerstvo.
Od roku 1996 do roku 2000 požádalo v Kanadě o azyl 1677 lidí s českým občanstvím, z nichž 962 azyl získalo. Nejvíce žádostí zaznamenaly kanadské úřady v roce 1997, kdy o azyl požádalo 1221 českých občanů. V roce 2000 to bylo podle oficiálních kanadských statistik už jen 53 Čechů.
Pokud člověk po příletu do Kanady požádá o azyl, příslušný úřad začne žádost zkoumat. To trvá zhruba 14 až 16 měsíců. Než rozhodne, dostane žadatel ubytování a měsíční příspěvek v řádu několika set kanadských dolarů (řádově tedy několik tisíc korun). Může se také rozhodnout, zda bude, či nebude pracovat.
