"Solení je velmi škodlivé, přírodě škodí v mnoha směrech" upozornil Mojmír Vlašín z Ekologického institutu Veronica.
K solení se v Česku používá nejčastěji chlorid sodný, tedy klasická kuchyňská sůl. V menší míře i chlorid vápenatý, který je méně škodlivý ale zhruba třikrát dražší. Často se používají i kombinace těchto solí. Od pátku, kdy začalo v celé republice hustě sněžit, silničáři jen v Praze vysypali zhruba sedm tisíc tun posypu. "Použili jsme sedm tisíc tun celkového materiálu, 90 procent z toho je sůl," řekl mluvčí Technické správy komunikací Tomáš Mrázek.
V porovnání Ředitelství silnic a dálnic spotřebovalo na všechny dálnice a komunikace 1. třídy v republice od pátku do neděle 15 tisíc tun soli. "Použilo se také 3,5 milionu litrů solanky (solný roztok, poznámka redakce)," řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.
Stromy kvůli soli odumírají
Nejvíce solením trpí stromy. Chlorid sodný se rozkládá na sodík a chlór, které se vstřebávají do půdy. Chlór se kořenovým systémem dostane do stromů, kterým škodí. "Je to jedna z nejčastějších příčin úhynu stromů ve městech," upozorňuje Vlašín. Jehličnaté stromy u silnic navíc trpí tím, že sněhové frézy často odhazují zasolenou břečku přímo na jejich jehličí. Stromy pak chřadnou.
Pejskaři ví, že sůl dělá problémy i jejich mazlíčkům. Odborníci doporučují před venkovní procházkou namazat psům polštářky tlapek vazelinou. Po venčení je dobré mazlíčkům tlapky omýt. O volně žijící zvířata se ale nikdo nepostará. "Živočichové, kteří se pohybují v solance, jsou ohroženi, protože sůl ve vyšší koncentraci leptá," vysvětlil Vlašín. "Týká se to všech volně žijících živočichů, kteří se v tom pohybují. Ve městech to můžou být třeba ptáci," řekl Vlašín.
Zasolená voda se obtížně čistí
Odtávající sníh společně s posypem se vstřebává buď do půdy, nebo končí v kanálech, odkud míří do čističek. Odsolování je ovšem obtížné. "Proces čištění v čistírnách je méně účinný, solené vody se špatně čistí. Sůl se z toho dostává velmi těžko, nebo se vůbec nedostane. Vody jsou pak slanější, než by měly být. To pak mění faunu a floru v říčních tocích," upozornil Vlašín.
Solení chodníků je například v Praze ale i v dalších městech zakázané. Na silnicích se ale solí nešetří. "Přitom se tomu dá vyhnout," řekl Vlašín. "Dá se využít chlorid vápenatý, který je méně škodlivý vůči stromům," dodal Vlašín. Kromě klasického štěrku, který se obvykle používá v místech, kde se solit vůbec nesmí, lze využít také zvláštně upravený jíl, do kterého stačí přidat jen velmi malé množství soli.
