"Matejovo dílo známe už delší dobu a moc ho obdivujeme. Výtvarně se k našemu výzkumu krásně hodí," uvedl pro LN jeden z autorů studie, Jean-Baptiste Michel. Rozhodli se proto umělce oslovit a požádat ho o sérii fotografií, které by jejich článek doprovázely. Editorům časopisu Science se právě snímek z Prahy líbil natolik, že ho umístili na titulní stranu.

Ve studii, kterou snímek doprovází, vědci představují největší jazykový korpus světa: databázi s texty více než pěti milionů knih vydaných v letech 1800 – 2000, což jsou čtyři procenta všech knih, které kdy vyšly. Zatím obsahuje knihy v angličtině, francouzštině, španělštině, ruštině, němčině a hebrejštině.

 

S jejich pomocí výzkumníci studují, jak se vyvíjela gramatika i slovní zásoba. Využívají přitom kromě jiného projekt Google books. "Knihy jsou součástí našeho kulturního genomu, který se dědí z generace na generaci, ale zároveň se vyvíjí," říká Jean-Baptiste Michel. Sledováním výskytu jednotlivých slov v textech zkoumají, jak se měnil jazyk pod vlivem událostí, jako byla válka nebo zrušení otroctví.

Databáze je volně přístupná, sami si v ní ní můžete vyzkoušet, jak se během dvou set let měnil výskyt slov jako např. "Hitler", "Stalin" nebo "slave" (otrok)

Projekt Googlu najdete ZDE