Těžební firma OKD, které Důl Paskov patří, minulý měsíc oznámila, že pokud jí nepomůže stát, ztrátový důl nejpozději 31. prosince 2014 zavře. V dole pracuje téměř 3000 lidí.
ČTĚTE TAKÉ: |
Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že s prezidentem mluvili o tom, že by se v Paskově mělo jednat určitě ne o zasypání, ale minimálně o konzervaci dolu. "Prvořadé je tento důl zachovat, aby se těžilo dál," řekl Pytlík.
Udržení dolu vyjde asi na 300 milionů za rok
Při konzervačním režimu se udržuje důl v takovém stavu, aby se v něm mohla obnovit těžba. Po zasypání už těžbu obnovit nelze. Mluvčí OKD Marek Síbrt řekl, že likvidace Dolu Paskov by stála více než miliardu korun, větší část by z toho připadla na sociální program pro zaměstnance. "Náklady na udržování dolu v konzervačním režimu by byly v řádech několika set milionů korun ročně. Kvalifikovaný odhad je 300 milionů," uvedl Síbrt.
Předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, energetiky a naftového průmyslu Jan Sábel řekl, že v Dole Paskov je minimálně 20 milionů tun černého uhlí, které se těžko dá někde v Evropě najít. "Ve spolupráci i s managementem si myslím, že pokud uděláme důkladnou analýzu finančních prostředků, tak Důl Paskov by mohl těžit déle než do roku 2018," řekl Sábel.
Vlastník důl bez souhlasu státu prý nemůže zavřít
Pytlík řekl, že uzavření dolu není jednostranným aktem vlastníka, protože nerostné bohatství je vlastnictvím státu. "Nemůže vlastník říci, že zavře Důl Paskov, když je tam nerostné bohatství. K tomu, aby to mohl zavřít, musí ministerstvo průmyslu a obchodu dát souhlas a samozřejmě je třeba vyjádření báňského úřadu," řekl Pytlík. Předseda odborové organizace Dolu Paskov Rostislav Palička řekl, že podle prezidenta toto svolení vlastník firmy nemusí dostat.
Bez finanční pomoci v Paskově po roce 2014 těžit nebudeme, řekla OKD.
Mluvčí OKD uvedl, že firma předloží veškerou dokumentaci potřebnou k uskutečnění útlumu dolu v souladu s veškerou českou legislativou. "Proto společnost nevidí žádný právní důvod, proč by neměly příslušné orgány státní správy její záměr akceptovat," uvedl Síbrt.
Ztrátová těžba by se podle Sábela mohla sanovat z prodeje bývalých bytů OKD. Financování těžby v Paskově z výnosu z bytového fondu navrhl minulý týden prezident Zeman. Hornické byty vlastní společnost RPG Byty. Ta je získala od své mateřské firmy spoluvlastněné Bakalou RPG Industries, která je koupila v roce 2004 od společnosti Karbon Invest spolu s OKD. V privatizační smlouvě se zavázala, že v případě převodu byty nabídne přednostně nájemníkům za netržních podmínek, což zatím neudělala.
Pomůže privatizační smlouva?
Sábel řekl, že stát může majitele dolu k pokračování těžby donutit, pokud bude chtít. "Hovořili jsme o tom, že se provede důkladná kontrola privatizační smlouvy. A určitě už dneska je jasné, že některé body by se daly využít v určitém procesu, eventuálně i soudním," řekl Sábel.
Podle Paličky Důl Paskov za posledních pět let byl ztrátový pouze ve dvou letech, navíc se začínají příznivě vyvíjet ceny uhlí. "Tudíž se dá očekávat, že ztráta v žádném případě nebude na Dole Paskov miliardu a půl v letošním roce, tak jak bylo deklarováno," řekl Palička. Při slibnějších cenách uhlí by se podle něj důl mohl dostat do nuly, případně i do ziskovosti.
Důl Paskov je posledním funkčním dolem v ostravské části Ostravsko-karvinského revíru, všechny ostatní byly postupně uzavřeny. Kvůli horším podmínkám je těžba v dolech na Ostravsku oproti karvinským náročnější i finančně nákladnější. Sloje jsou tam totiž nižší, a navíc nejsou uloženy rovnoběžně, ale lámou se pod různými úhly. Přístup k nim je tak podstatně těžší a těžba se prodražuje. Síbrt uvedl, že jsou tam i horší pracovní podmínky pro horníky, je tam větší vedro a hůř se tam větrá.
Havíři z dolu Paskov.
Sábel řekl, že odbory očekávají i konkrétní přístup podnikatele Zdeňka Bakaly k řešení situace. Podle informací odborářů by se měl na Ostravsku ukázat po volbách. Bakala má zhruba poloviční podíl v mezinárodní investiční skupině BXR, které patří ze dvou třetin společnost NWR. Ta vlastní těžební firmu OKD.
"Myslím si, že v dohodě s hejtmanem Moravskoslezského kraje, s ministry současné vlády, z nichž velká část z tohoto kraje pochází, najdeme řešení jak pro Důl Paskov, tak zejména pro pokračování těžby tady," řekl prezident lidem na karvinském náměstí. Společnost OKD už dříve oznámila, že chce rozšířit těžbu pod Karvinou. Část obyvatel s tím nesouhlasí, sepsali proti tomu i petici. Město připouští rozšíření těžby pod částí Staré Město.
