27. listopadu 2015 7:32 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Při procházce Prahou:
v Bubenči jako u Lipan

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Kníže Potěmkin na „holešovickém“ Výstavišti v Bubenči: plátěné provizorní... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kníže Potěmkin na „holešovickém“ Výstavišti v Bubenči: plátěné provizorní... | foto: Zdeněk Lukeš
Třebaže mu metropolitní konšelé už roky slibují skvělou budoucnost, chřadne areál pražského Výstaviště dál před očima. Repetitio est mater studiorum – vraťme se tedy po čase opět na místo, které jsme již navštívili (Smutný osud Výstaviště, Orientace 5. června 2010). Za těch bezmála pět a půl roku se změnilo mnohé. A všechno k horšímu. Bohužel.

Kdysi to byl docela živý a fungující areál. Dnes představuje jeden z nejrychleji pustnoucích a nejodpudivějších veřejných prostorů v hlavním městě. Připomeňme tedy jeho slavnou historii a uveďme na pravou míru také jeden zarytý omyl. Začněme tím druhým.

V roce 1890 byl pozemek vyčleněn z Královské obory neboli Stromovky v katastru Bubenče. Přestože v něm leží dodnes, je stále prakticky všemi umísťován do Holešovic. Tento tradovaný omyl ještě posílil název firmy, která se měla o areál starat: Výstaviště Holešovice. Dlouholetý nájemce, slovenská společnost Incheba, se ani nepodíval do mapy...

Julda Fulda

V roce 1891 se v areálu nově vzniklého Výstaviště konala dnes už legendární Jubilejní výstava a byly postaveny první pavilony, některé přežily až do dnešních dnů – Průmyslový palác, Plzeňská restaurace, pavilon, který dnes patří Akademii výtvarných umění, a oba vstupní objekty. V areálu původně stál i Hanavský pavilonek, později přenesený do Letenských sadů, a dřevěná stavba s diorámou bratří Liebscherů, která byla přesunuta na Petřín a doplněna o zrcadlové bludiště.

Na západním průčelí rizalitu Průmyslového paláce jsou patrné stopy napojení vyhořelého křídla.

Na západním průčelí rizalitu Průmyslového paláce jsou patrné stopy napojení vyhořelého křídla.

Z dalších významných akcí – Národopisné výstavy 1895 a Výstavy architektury a inženýrství – se nedochovalo nic, nepočítámeli radikální neobarokní přestavbu jednoho staršího pavilonu (dnes je zde lapidárium) a velkolepé Maroldovo panoráma bitvy u Lipan, jehož dnešní stánek však pochází až ze třicátých let.

Z Jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory, konané v roce 1908, zbyl v areálu secesní dřevěný hostinec U Primasů. To byla samozřejmě velká éra a areál Výstaviště si získal značnou prestiž. Konalo se tu mnoho výstav a pravidelné veletrhy, byly tu nejrůznější atrakce od Křižíkovy fontány, krčmy umělců U Nesmysla, balonového přístavu až třeba po habešskou vesnici nebo tobogan. Stávala tu koncertní síň, biograf, výstavní divadlo Uránie, později přenesené do Holešovic.

I drobné dočasné stavby navrhovali renomovaní architekti, kteří si zde navíc mohli vyzkoušet různé nové trendy a módy. V meziválečném období přibyla pražským veletrhům těžká konkurence v Brně, kde vznikl k desátému výročí republiky nový velkolepý výstavní areál. Na tom bubenečském sice žádné výrazné stavby nepřibyly, ale došlo k jeho expanzi směrem do Holešovic a k řece. Další pavilony stály v místě, kde je dnes Parkhotel, a novou akvizicí byl i mohutný Palác vzorkových veletrhů, dnešní sídlo moderní sbírky Národní galerie.

V padesátých letech se komunističtí lídři rozhodli proměnit někdejší výstavní areál dle sovětského vzoru v zábavní park – tedy Park kultury a oddechu Julia Fučíka (lidově Fučíkárna nebo Julda Fulda), ale také v hlavní sídlo stranických sjezdů. Pro ten účel byl přestavěn Průmyslový, nyní již Sjezdový palác a někdejší rakouskouherskou dekoraci nahradila rudá hvězda a socialistickorealistická výzdoba. Největší adaptací však prošlo Výstaviště až na prahu šedesátých let. Tehdy byl v jeho severozápadní partii vystavěn československý pavilon, přenesený sem z bruselské Světové výstavy 1958. To byl výborný nápad. Vznikl tak nový nástup od Stromovky a hlavně řada dalších atrakcí – restaurace a bufety, letní kino, dva areály pro dětská divadelní představení, hřiště i panoramatické kino. ̈

Na východní straně zase vyrostly dvě nové sportovní haly a plavecký bazén. Pražané tak měli možnost navštěvovat řadu atrakcí, výstav, koncertů, divadelních a filmových představení, případně si zasportovat. Nechyběly ani cirkusy, zejména v době konání matějské pouti, ty však měly vždy podivnou pachuť a byly zaměřeny hlavně na to, jak z dětí a jejich rodičů vytáhnout co nejvíc peněz.

  V historické budově Průmyslového paláce na pražském Výstavišti vypukl , který se rychle rozšířil na celé levé křídlo budovy.

V historické budově Průmyslového paláce na pražském Výstavišti vypukl , který se rychle rozšířil na celé levé křídlo budovy.

Hbitá ruka malířova

Poslední akce, která ještě těžila z odlesku někdejší slávy, byla Jubilejní výstava 1991. Tehdy také přibyly další pavilony – Křižíkovy a Pyramida; obnovy se pak dočkala i slavná fontána, třebaže s tou původní neměla moc společného. Panoramatické kino – válcová stavba, v níž se do omrzení promítal jakýsi film o Moskvě, bylo přestavěno na arénové divadlo Spirála, další scéna – replika shakespearovského Globu – vznikla u Maroldova panoramatu.

To byl ale také začátek smutného konce. Předimenzovaná akce skončila dle očekávání krachem pořadatelů, nový nájemce Incheba se navzdory slibům o zvelebení areálu nejen nestaral, ale spíše přispíval k jeho postupné entropii. Požáru postupně podlehly architektonicky cenný Bruselský pavilon, divadlo Globe a nakonec i západní křídlo hlavní dominanty areálu – Průmyslového paláce. Postupně zmizely četné další drobné stavby, ale i výtvarná díla, například skvělá mobilní plastika Jiřího Nováka, která přežila i ničivou povodeň v roce 2002.

V době, kdy ještě šlehaly plameny z Průmyslového paláce, jsem se sešel ve studiu Událostí a komentářů s tehdejším primátorem Pavlem Bémem. Před kamerou hřímal, že s rekonstrukcí se začne co nejdříve. Uvidíme tedy, kolik má „nejdříve“měsíců – dosud ještě nenastalo. Nepočítáme-li tedy soutěž na projekt obnovy této mimořádné památky, jež však byl později anulován – navrhované řešení by prý bylo příliš drahé. Na místě západního křídla se tak dnes nadouvá stan, na nějž hbitá ruka malířova alespoň nakreslila, jak to tam vypadalo dříve. Potěmkin v plné parádě.

Nyní je neblahý nájemce již pryč a areál má zcela pod kontrolou vlastník – hlavní město Praha. Spolu s veškerou odpovědností za další osud velevýznamného místa.

Zdeněk Lukeš
  • 0Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.