Píše se rok 1947, osmnáctiletého studenta z Kostelce nad Orlicí Miroslava Dvořáčka právě přijali na Leteckou vojenskou akademii v Hradci Králové. Jeho studium však nemá dlouhého trvání. Po únorovém převratu a čistkám v armádě se Dvořáček rozhodl se svým přítelem Miroslavem Jupou utéct na Západ a přihlásit se k tamnímu letectvu. Při útěku však narázili na německého pohraničníka, který je odvedl k osobní prohlídce a výslechu na celnici. Poté byli odesláni do uprchlického tábora.

V polovině listopadu 1949 se Dvořáček, Juppa a jejich bývalý spolužák z akademie Josef Hájek setkávají s generálem Františkem Moravcem, který jim nabízí práci pro „československou zpravodajskou službu podporovanou Američany“. Mladí piloti mohou asi jen stěží odmítnout nabídku bývalého legionáře, legendárního velitele československých tajných služeb a válečného hrdiny. Přijímají s podmínkou, že jim generál Moravec poté, co odvedou svoji práci, zajistí umístění u letectva.

Den zatčení
Milan Kundera je v roce 1950 zapálený komunista a člen KSČ. Přesně v tuto dobu je také rozhodnuto o Dvořáčkově misi do Československa. Má překročit hranice, dostat se do Prahy a tam kontaktovat ing. Václavíka, vysoce postaveného zaměstnance Chemapolu, získat jej pro poskytování informací z  oboru chemického průmyslu a domluvit s ním způsob předávání zpráv. V Praze potkává svou známou, Kunderovu kolegyni, Ivu Militkou, kterou doprovází do studentské koleje Kolonka.

Krátce po poledni Dvořáček odchází z koleje hledat ing. Václavíka. Odjíždí na Stalinovu třídu na Vinohradech, kde měl Václavík bydlet. Na dané adrese jej však nenašel. Hledal ho i podle jmenovek na dveřích v okolních domech, ale marně. Dvořáček se rozhodl počkat před budovou Chemapolu v Panské ulici a pokusit se ing. Václavíka poznat podle popisu. Nikoho, kdo by tomuto popisu odpovídal, však nezahlédl. Rozhodl se tedy odložit pátrání na další den a odjel do Kolonky k Ivě Militké. Tady byl kolem půl osmé večer zatčen. Patrně ho udal komunistické policii 21letý student Milan Kundera. Ten se od kamarádky podle tehdejšího policejního záznamu dozvěděl, že Dvořáček "měl udánlivě sběhnouti z vojny a snad měl býti od jara minulého roku (1949 - pozn. redakce) v Německu, kam ilegálně odešel"

V dokumentu je uvedeno, že Kundera se 14. března 1950 dostavil na policejní oddělení v Praze 6. Podle záznamu o své kamarádce nahlásil, že "téhož dne se sešla na Klárově s jistým známým Miroslavem Dvořáčkem...".

Kundera: Nikoho jsem neudal
Spisovatel Milan Kundera popírá, že by v 50. letech kohokoli udal. Informace, které zveřejnil Ústavu pro studium totalitních režimů, v telefonickém rozhovoru s ČTK označil za lež. "Jsem úplně zaskočen něčím, co jsem nečekal, o čem jsem ještě včera nevěděl a co se nestalo. Toho člověka jsem vůbec neznal," řekl Kundera.

Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů má však odlišné informace: "Dvořák byl velmi pravděpodobně zatčen na základě udání Milana Kundery," říká. V září 1950 byl Dvořáček odsouzen. Prokurátor navrhoval trest smrti. Nakonec mu byl vyměřen trest 22 let těžkého žaláře, pokuta 10 000 Kč, propadnutí veškerého majetku a ztráta občanských práv na dobu 10 let. Hlavní část trestu si odpykával v táborech Vojna a Bytíz u Příbrami. Propustili ho po téměř 14 letech s podmínkou do roku 1970.

Čtrnáct dní po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa odjel Miroslav Dvořáček s rodinou do Jugoslávie, odkud se již domů nevrátil. Dnes žije ve Švédsku a zotavuje se po mrtvici. S největší pravděpodobností si dosud myslel, že ho udala kamarádka, u níž si v březnu roku 1950 nechal kufr. Kundera podle Dvořáčkovy ženy jejího manžela nikdy nekontaktoval, aby se omluvil. Co ho vedlo k udání člověka, kterého vůbec neznal, není podle ÚSTR zřejmé. Žádné dochované dokumenty tuto záhadu prý neobjasňují.

Více informací ZDE.

Příběh Miroslava Dvořáčka byl sestaven na základě informací, které o něm v rámci vyšetřování zjistily tehdejší bezpečnostní složky.