Příběh instantní kávy. Zrodila se před 110 lety

K popularizaci tohoto lahodného nápoje významně přispěl objev instantní kávy, kterou poprvé představil před 110 lety, 1. května 1901, v USA japonsko-americký chemik Satori Kato.

První instantní kávu představil Kato na panamerické výstavě v Buffalu. Produkci ve velkém odstartoval kolem roku 1910 George Constant Washington, který za svůj postup výroby rozpustné kávy dostal patent a jehož káva se uplatnila zejména mezi vojáky na frontě, i když nebyla ještě příliš chutná.

Čtěte také: Nejlepší stroje na kávu. Víte, jaká vám chutná a jak ji připravit?

Oblíbenou a chutnější instatní kávou se stala kolem roku 1938 značka Nescafé. Teprve v 60. letech se ale běžně začala vyrábět instantní káva procesem sušení mražením, při němž si zachovává své typické aroma.

Instantní káva Instantní káva se vyrábí z pražené mleté kávy, která se uvaří a pak se z ní odpaří velký podíl vody. Vznikne tak koncentrát, který se dál zpracovává buď rozprašováním, nebo mražením. V prvním případě se kávový koncentrát s horkým vzduchem vhání do vysoké věže, kde se díky horkému vzduchu voda vypaří a zůstane sušený kávový extrakt (prášek). Při sušení mražením se koncentrát zmrazí na asi minus 40 stupňů Celsia, rozemele a led je odstraněn sublimací, čímž vznikne instantní krystalková káva.

Příběh kávy
Za kolébku kávy, respektive kávovníku je považována etiopská oblast Kaffa (odtud možná název káva), kde si asi v 9. století pastevci všimli, že jejich kozy po požití plodů jistého keře nebývale skotačí. Z Etiopie zrnka přivezli islámští poutníci na Blízký východ, kde bylo vynalezeno pražení a mletí kávových zrn a jejich spaření horkou vodou. Do té doby se zrnka žvýkala. První kávové plantáže zakládali obchodníci v Jemenu, kde byl centrem přístav Mucha (al-Mukha - odtud název káva mocca).

Údaje o první veřejné kavárně se různí, podle některých byla otevřena koncem 15. století v Istanbulu (Cařihradu), podle jiných počátkem 16. století v Mekce, kde byla ale brzy zakázána, neboť se v ní scházela politická opozice. První písemně doloženou veřejnou kavárnu měli v Istanbulu od roku 1554. Z muslimského světa se káva rozšířila do Evropy přes Benátky, kde byla v roce 1647 otevřena první evropská kavárna.

Původně jen turecká, pak přišly filtry
Za více než 1000 let se v konzumaci kávy přešlo od žvýkání kávových zrn k řadě důmyslných technologických postupů přípravy kávového odvaru a k bezpočtu nápojových variant. Zprvu se vařila takzvaná turecká káva - mletá káva spařená vroucí vodou přímo v hrnku. Ne každému ale kávová sedlina vyhovovala, a tak se od konce 18. století začaly používat různé filtry. Ty však nezřídka braly kávě vůni či zadržely jen část pomletých zrn. Až v roce 1908 získala Němka Melitta Bentzová patent na papírový filtr.

Počátkem 20. století se káva připravovala v perkolátorech - kávostrojích, v nichž se mletá káva vyluhovala proudící horkou vodou. Týž princip se v kávovarech používá dodnes, jen původní lihový kahan byl nahrazen elektrickým ohřevem. Za nejlahodnější bývá dnes mnohými považována káva espresso, která se připravuje v přístrojích přetlakem vodní páry. Patent na první espresso přístroj získal v roce 1884 Ital Angelo Moriondo.