Příběh poslední oběti srpna 1968: Josef Vajdák zemřel pod koly ruského náklaďáku

Vajdák se narodil v roce 1918, za první republiky stihl ještě „nakouknout“ do četnického sboru. Nově nabyté demokracie si ale bohužel nestačil užít. Dvaasedmdesátiletému důchodci se stala osudnou cesta Teplicemi na nákup.

Kráčel po chodníku

„Přestože kráčel po chodníku, náhle do něj u křižovatky ulic Družstevní a Čapajevova narazil sovětský nákladní automobil řízený vojínem Andrejem Igorovičem Prisjažnikovem (narozen 1970). Řidič nezvládl řízení a vyjel z vozovky na chodník, kde Vajdáka porazil,“ přibližuje nehodu Černá kniha sovětské okupace.

Na místo po několika minutách dorazila sanitka. Vážně zraněného důchodce převezla do nemocnice. Vajdák ovšem krátce po hospitalizaci zemřel. Ve střetu s těžkým náklaďákem neměl příliš šancí.

Vyšetřování tragédie ukázalo, že sovětský voják jel ve městě příliš velkou rychlostí. „Narazil předními koly na obrubník, takže ztratil vládu nad vozidlem, které prudce změnilo směr k přijíždějícímu moskviči. Řidič se snažil situaci zachránit stržením volantu doleva, vyjel však na chodník a způsobil smrtelnou nehodu,“ zní popis události.

Ivo Pejčoch z Vojenského historického ústavu upozorňuje, že i v roce 1989 měli sovětští vojáci na svědomí řadu nehod. Josef Vajdák byl však tou úplně poslední obětí, než okupanti v červnu 1991 nadobro Československo opustili.

Sovětští vojáci mlčeli

A přestože jich tu ve 33 posádkách oficiálně pobývalo 75 tisíc, nikdy se nepodařilo zjistit, kolik při výcviku nebo jiných situacích zahynulo jich samotných. Co se dělo za zdmi sovětských základen, se nikdo nesměl dozvědět.

„Jediné, co uveřejnili, jsou ztráty z prvního měsíce invaze v roce 1968. Tvrdí, že zahynulo 104 vojáků, dvanáct z nich prý působením československých kontrarevolucionářů. Což je lež. Žádný takový případ nebyl popsán ani vyšetřován,“ reaguje Ivo Pejčoch.

Známou výjimkou jsou případy, kdy sovětské vojáky ošetřovali civilní lékaři. Řeč je například o otravě metylalkoholem tajně čerpaným z vlakových cisteren, což bylo mezi mladými Sověty velmi časté.