Zástupci českých důchodců nyní kritizují stát, že se v minulosti věc nesnažil systémově řešit. "Tato problematika je velice složitá, kdyby na ni ale ministerstvo práce a sociálních věcí reagovalo už v roce 1993, kdy jsem na tento problém poukazovala, myslím, že věc nemusela dojít až k Soudnímu dvoru," říká Silvia Weiszová, předsedkyně občanského sdružení Československo má vlast.
PSALI JSME O PROBLÉMU S DŮCHODY |
Její matka Anna v minulosti podstoupila léta trvající a nakonec vítěznou bitvu s českými úřady a soudy o přiznání příspěvku. Hlavní ministerský odborník na "slovenské důchody" Jiří Král kritiku odmítá. "Stále jsme upozorňovali, že takové vyplácení příspěvků je v rozporu s evropským právem. Ústavní soud ovšem stále tvrdil, že rozpad státu je ojedinělou situací," míní ministerský úředník.
Král otevřeně připouští, že zrušení veškerých příspěvků, tedy i těch pro české důchodce, což by diskriminaci také odstranilo, je ve hře. "Soudní dvůr řekl, že Česko nemůže diskriminovat. Příspěvky dá buď všem, nebo nikomu. To je ale politické rozhodnutí," dodává Král. Řešení mají podle něj v rukou nyní především poslanci: "Parlament by mohl například schválit zákon. Ten by se k vyplácení příspěvků postavil buď pozitivně, nebo negativně," upřesňuje Král.
Nárok nemají
"Vedle toho je tu Ústavní soud, který se však chová tak, až to vypadá, že ho to nezajímá," říká Král. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský LN již ve středu řekl, že rozsudek Soudního dvora interpretuje jinak než ministerstvo a že Slováci žijící na Slovensku nárok na příspěvek nemají.
Identita rozpadu Do kritiky Česka, tentokrát za pasivitu při jednání před Soudním dvorem EU, se pustil i lidovecký europoslanec Jan Březina. Podle něj mělo Česko apelovat před soudem na zásadu, že Unie by měla respektovat národní identitu a zvláštnosti členských států. "Tato obrana přitom nemusela být bez šance – před pár měsíci s ní uspěla rakouská vláda, když s její pomocí obhájila vnitrostátní zákaz používání šlechtických titulů," tvrdí Březina.
Král považuje podobné srovnání ze podivné. Zákaz šlechtických titulů je podle něj v Rakousku opravdu hluboce zakořeněn, rozpad Československa ovšem prý žádnou takovou zvláštností není: "Vezměte si prakticky každý evropský stát a zjistíte, že k podobným událostem docházelo ve 20. století v opravdu masovém měřítku."
Žádat o příspěvek by mohly desetitisíce až statisíce Slováků.
Průměrný český důchod je nyní skoro o 1800 korun vyšší než slovenský. To však neznamená, že by jednotliví slovenští penzisté na tom nemohli být lépe než srovnatelní Češi. Platí to pro "nejbohatší" slovenské důchodce, ti chudší by na příspěvek nárok většinou měli.
