Zatímco letos si můžou žáci podávat do prvního kola hned tři přihlášky, není vůbec jisté, že tomu tak bude i v budoucnu. Systém, který funguje druhým rokem, je totiž vedením škol velmi kritizovaný. Žáci a rodiče si ho ale chválí. "Moje starší sestra si mohla loni podat tři přihlášky. Říkala, že měla školy v záloze a neměla strach, že se nedostane," říká Aneta.
Přestože ministerstvo školství nyní říká, že počet přihlášek redukovat zatím nebude, ještě před pár měsíci mluvilo jinak. Připravovalo totiž návrh, který počítal se zavedením pouze dvou přihlášek. Jako důvod uvedlo výsledky analýzy, podle které většina žáků využila při loňském přijímacím řízení stejně pouze dvě přihlášky.
Nyní však počítá s tím, že spíš než počet přihlášek změní administrativní proces přijímaček tak, aby byl pro školy přijatelný. "Máme připravenou změnu v otázce doručování rozhodnutí o přijetí. Do budoucna by se za doručené považovalo již samotné oznámení v seznamu přijatých, což by mohlo zkrátit lhůty a také by to zlevnilo doručování," vyjmenovala mluvčí ministerstva Kateřina Böhmová.
Právě tyto věci školy nejvíce kritizují. Ředitelé tvrdí, že do poslední chvíle nevědí, kolik studentů k nim v září nastoupí, a že se pro ně celá procedura značně prodražila.
Ředitelé připravují svůj návrh
Jenomže to není jediná změna, která na budoucí uchazeče o středoškolské studium čeká. Do boje se stávajícím systémem přihlášek, ale i proti samotné podobě přijímacích řízení chtějí vyrazit ředitelé gymnázií. "S ostatními řediteli gymnázií jsme se domluvili, že se pokusíme dosáhnout toho, aby se výrazně a radikálně změnil systém přijímání," řekl LN ředitel gymnázia Nymburk Jiří Kuhn.
Důvodem je to, že školy trápí totální nedostatek uchazečů. Kvůli boji o studenty snižují školy své požadavky na zájemce a tím klesá úroveň škol. Dnes již není žádnou výjimkou, že gymnázia berou žáky bez přijímacích zkoušek, pouze podle vysvědčení. "Budeme usilovat o to, aby byly zmapované výstupy dětí z devátých ročníků," dodal Jiří Kuhn.
Na žáky posledních ročníků by tak mohly čekat závěrečné výstupní standardizované testy. "Výstupní úroveň absolventů základních škol není vůbec sledovaná. Nechápu, jak to může stát vůbec dopustit," reagoval Kuhn s tím, že by hodnocení dětí mělo výhodu pro všechny. "Žáci by věděli, jak jsou na tom v porovnání s ostatními, střední školy by si zase mohly vybrat vhodné studenty a vše by se dělo jednou zkouškou," vysvětlil.
