Ač fotbal víceméně ignoruji od mého šumavského dětství, kdy jsme si společně s chlapci vzájemně okopávali nohy, my dívky především proto, abychom ukázaly, že jim stačíme a navíc stojíme za povšimnutí, článek Jamese Drakea o fotbalu mne upoutal naprosto výstižným titulkem.
Protivný zkažený spratek. Tři slova, která mi přinesla spolu s celým článkem, kdy se mohu postavit se souhlasem za každé slovo, jistý druh úlevy. Delší dobu hledám přesné a nezředěné pojmenování nejen toho, co mne irituje při náhodném shlédnutí fotbalových tragikomedií, ale především toho, kam spějeme jako společnost. A mám to. Protivný drzý spratek. Říká se, že když se z dítěte stane "spratek", mohou za to jeho vychovatelé. Když dítě zlobí, poukazuje na to, že problém mají rodiče, učitelé, ostatní vychovávající. Dítě jen odráží jako zrcadlo vše, v čem všichni zmínění mají problém, nedostatek, sami jsou nevychovaní, nedospělí, nevyzrálí - dítě samo se rodí nevinné a s největší mírou ochoty spolupracovat. Když se podívám na fotbal a jeho mimikry, a vezmu-li jej symbolicky jako dítě současnosti, ptám se, kde vzít nové rodiče? Zdá se mi totiž, že dosud všichni ti, kteří stojí za dnešními "spratky", měli učebnice dějepisu plné vojevůdců, válek, bitev, vítězství a proher, všichni byli vedeni ve školních lavicích k fascinaci bojem a silou. I dnes oslavujeme výrazné rozporuplné osobnosti jakými byli Napoleon, u nás Žižka, v Americe Butsch Cassidy a Sundance Kid a další. "Exempla trahunt". Slušnost a čestnost jsou vlastnosti, které nejsou na první pohled tak nápadné, ale osobnosti, které byly v historii lidstva jejich nositeli dodnes mění tvář světa k lepšímu. V dnešní společnosti je vidět málo pozitivních vzorů, které by se neopíraly jen o výkon, vysoké IQ, líbivou tvář či hlas. Jak to ale změnit ? Třeba tím, že se pokusíme vrátit slušnost a noblesu z počátku minulého století do našich životů. Výročí počátku naší republiky nám k tomu dává příležitost. Musíme ale začít také nenápadně-bez světel reflektorů, nároků na odměnu, slávu a všude otevřené dveře -- doma, v rodině, ve vztahu k partnerovi, dítěti, sobě samému. Jinak svět už z tak uvolněných hranic vypadne a bude se kutálet jako černobílá mičuda blátem. Bohužel ale do vlastní branky.
Protivný zkažený spratek. Tři slova, která mi přinesla spolu s celým článkem, kdy se mohu postavit se souhlasem za každé slovo, jistý druh úlevy. Delší dobu hledám přesné a nezředěné pojmenování nejen toho, co mne irituje při náhodném shlédnutí fotbalových tragikomedií, ale především toho, kam spějeme jako společnost. A mám to. Protivný drzý spratek. Říká se, že když se z dítěte stane "spratek", mohou za to jeho vychovatelé. Když dítě zlobí, poukazuje na to, že problém mají rodiče, učitelé, ostatní vychovávající. Dítě jen odráží jako zrcadlo vše, v čem všichni zmínění mají problém, nedostatek, sami jsou nevychovaní, nedospělí, nevyzrálí - dítě samo se rodí nevinné a s největší mírou ochoty spolupracovat. Když se podívám na fotbal a jeho mimikry, a vezmu-li jej symbolicky jako dítě současnosti, ptám se, kde vzít nové rodiče? Zdá se mi totiž, že dosud všichni ti, kteří stojí za dnešními "spratky", měli učebnice dějepisu plné vojevůdců, válek, bitev, vítězství a proher, všichni byli vedeni ve školních lavicích k fascinaci bojem a silou. I dnes oslavujeme výrazné rozporuplné osobnosti jakými byli Napoleon, u nás Žižka, v Americe Butsch Cassidy a Sundance Kid a další. "Exempla trahunt". Slušnost a čestnost jsou vlastnosti, které nejsou na první pohled tak nápadné, ale osobnosti, které byly v historii lidstva jejich nositeli dodnes mění tvář světa k lepšímu. V dnešní společnosti je vidět málo pozitivních vzorů, které by se neopíraly jen o výkon, vysoké IQ, líbivou tvář či hlas. Jak to ale změnit ? Třeba tím, že se pokusíme vrátit slušnost a noblesu z počátku minulého století do našich životů. Výročí počátku naší republiky nám k tomu dává příležitost. Musíme ale začít také nenápadně-bez světel reflektorů, nároků na odměnu, slávu a všude otevřené dveře -- doma, v rodině, ve vztahu k partnerovi, dítěti, sobě samému. Jinak svět už z tak uvolněných hranic vypadne a bude se kutálet jako černobílá mičuda blátem. Bohužel ale do vlastní branky.
