Architekt Petr Klíma zdokumentoval výstavbu obchodních domů v poválečném Československu. „Po válce se stavěly hlavně byty, až v první polovině 60. let začala výstavba obchodních domů. Měly fungovat jako symboly úspěchu socialistického obchodu. Na výstavě představuji čtrnáct staveb, které byly realizovány v 60. a 70. letech,“ říká Klíma.
Projektování po celém Československu řídil Státní projektový ústav obchodu, jehož hlavní kancelář byla v Brně. První poválečné obchodní domy vznikly na Slovensku – v Bratislavě a v Košicích (1964–68), následované Priorem v Plzni (1965–68). „Postupně přibývaly další v Karviné, v Ústí nad Labem, v Havířově, většina z nich právě v síti Prior. Nejdříve se stavělo tam, kde byla dostatečná kupní síla – zpravidla tisíce dělníků, kterým bylo potřeba ukázat, že i v socialistickém státě se žije blaze. V Praze byla situace trochu jiná, tam ještě přežívala část obchodů založených před válkou. Například Bílá labuť,“ říká autor výstavy.
Nesměla chybět ani povinná umělecká díla
Jednotlivé obchodní domy měly prodejní plochu 2–10 tisíc metrů čtverečních a v žádném z nich nechyběla umělecká díla. Stavitelé totiž museli myslet na to, že podle zákona je třeba věnovat 1–4 % investičních nákladů na uměleckou výzdobu budovy. Například před pražským Domem bytové kultury byla plastika renomovaných autorů Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.
Příliš kosmopolitní Mezi nejvýraznější autory obchodních domů patřila Růžena Žertová, která navrhovala domy po celém Československu. „V projektu vždy vycházela z konkrétního místa, kde měl dům stát. Hodně zajímavý je například pardubický Prior. Výrazná červená fasáda byla inspirovaná barvou perníku a také fasádou nedalekého nádraží a Winternitzových mlýnů. Tento Prior byl pozoruhodný nejen barevnou fasádou, ale také kvalitním interiérem. Dnes je však původní dům znehodnocen. V letech 2007–09 k němu totiž bylo přistavěno obchodní centrum, tzv. AFI Palace. A z bývalého Prioru se stal jen pouhý přívažek banálního nákupního centra,“ vysvětluje Petr Klíma.
Dalším zajímavým projektem Žertové je nerealizovaný návrh Prioru v Jihlavě na dnešním Masarykově náměstí (1968). Architektka se i zde inspirovala historií místa. Na náměstí stál od 13. století soubor domů, tzv. Krecl. Žertová chtěla památkově chráněné domy ponechat, několik zbývajících zbourat a na jejich místo postavit administrativní část obchodního domu. Téměř celá prodejní budova se měla skrýt pod terén svažitého náměstí. „Jihlavskému národnímu výboru se to ale nelíbilo. Chtěli nápadnou stavbu, která dá jasně najevo, že tohle je chlouba socialistického obchodu, takže od návrhu Žertové bylo nakonec upuštěno,“ říká Klíma.
V roce 1971 byla vyhlášena soutěž na stavbu nového obchodního domu na Národní třídě v Praze.
Větší štěstí měl návrh obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě. Architekti z ateliéru 02 libereckého Stavoprojektu (dříve Sial) však také museli o výslednou podobu bojovat, náročná pro ně byla i diskuse o názvu obchodního domu. „Navrhovali jméno,02‘. Vysvětlení je několik: Máj byl mladší bratříček Kotvy, která vznikla ve stejném roce (1975), nula dvojka také byla v názvu libereckého ateliéru. Navíc číselný kód působil zajímavě, kosmopolitně. To se ale nelíbilo výtvarné komisi magistrátu. I když už byl název,02‘ na fasádě, tehdejší funkcionáři ho nechali na poslední chvíli vyměnit za,Máj‘. Dům byl totiž otevřen v květnu, ke 30. výročí osvobození Prahy Rudou armádou,“ vysvětluje kurátor.
O tom, jak má vypadat renovovaný Máj, se svedla v roce 2006 doslova bitva. Investor usiloval o demoliční výměr. Zásadně proti byl historik architektury Rostislav Švácha, který podal žádost na ministerstvo kultury, aby byla tato stavba zapsána jako kulturní památka. Argumentoval tím, že autoři dokázali reagovat na nejprogresivnější směry tehdejší západní architektury. A uspěl. Autoři Máje pak byli přizváni ke konzultacím návrhu úprav budovy. I díky tomu a díky Šváchovu úsilí se podařilo stavbu rozumně zrekonstruovat. „To je ale spíš výjimečná situace. Každopádně tento případ odstartoval diskusi, zda má smysl tyto stavby ponechávat a jak má vypadat jejich proměna. Na výstavě KOTVY MÁJE jsou nejen původní návrhy, ale také několik rekonstrukcí. A lze si udělat jasnou představu o tom, že obchodní domy rozhodně nebyly jen bedny, bezohledně posazené do centra města,“ uzavírá Klíma.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |
