6. července 2016 12:20, aktualizováno  15:10 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Komise: Příprava Británie na
válku v Iráku byla nepřiměřená

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 39Diskuse
Britší vojáci - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Britší vojáci - ilustrační foto | foto: Reuters
LONDÝN Plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly zcela nepřiměřené. Uvádí to podle zahraničních agentur zpráva vyšetřovací komise vedená bývalým vysokým úředníkem Johnem Chilcotem. Právní základ pro britskou vojenskou akci v roce 2003 v Iráku nebyl podle komise vůbec uspokojivý, tvrdí vyšetřovací skupina. Tehdejší vláda ale podle ní nikoho úmyslně neklamala.

Hrozba iráckých zbraní, která se udávala jako důvod k zásahu a byla označovaná za jistou, nebyla podle komise odůvodněná. Británie se připojila k invazi v Iráku dříve, než se využily všechny mírové možnosti. Intervence pak byla špatně plánovaná a její důsledky podceněny, tvrdí komise v dlouho očekávané zprávě, jejíž vypracování trvalo sedm let. Tehdejší britský premiér Tony Blair a jeho vláda naléhali na parlament, aby hlasoval pro zapojení se do války v Iráku v době, kdy podle Chilcota právní základ pro vojenskou akci Británie „nebyl zdaleka uspokojivý“. Chilcot ale neřekl, zda invaze byla legální a neobvinil Blaira z úmyslného klamání veřejnosti či parlamentu před invazí.

John Chilcot přednáší zprávu vyšetřovací komise týkající se britské invaze v Iráku 2003.
Protestanti převlečeni v maskách bývalého britského premiéra Tonyho Blaira a amerického prezidenta George Bushe

Blair byl podle zprávy také varován, že invaze v Iráku může zvýšit hrozbu ze strany teroristické sítě Al-Káida proti Británii. Předvídat se také měla nestabilita, jakou v Iráku vojenský zásah může vytvořit.

Tvrdě komise podle agentury AP odsoudila politické, zpravodajské a vojenské plánování invaze. Také je podle jejího předsedy přesvědčena, že rozmístění britských sil v Iráku neskončilo valným úspěchem. Iráčané ohromně trpěli intervencí, která byla v jejich zemi špatně vedena, uvedla vyšetřovací skupina.

Protiváleční aktivisté a příbuzní 179 britských vojáků, kteří v Iráku zahynuli, podle agentury AP doufají, že zpráva Chilcotova týmu umožní stíhat expremiéra Blaira pro případné válečné zločiny.

Závěry zprávy, jejíž autoři vyslechli na 150 svědků a prostudovali kolem 150 tisíc dokumentů, je ranou pro labouristu Blaira. Ten osm měsíců před invazí v březnu 2003 řekl bez konzultace se svými vládními kolegy tehdejšímu republikánskému prezidentovi USA Georgi Bushovi mladšímu, že „bude po jeho boku za každých okolností“.

Američané Brity odstavili

Zpráva podle AP říká, že Blair šel do války, aby Londýn stál po boku svého hlavního spojence, a nakonec zjistil, že Američané odstavili Brity od všech důležitých rozhodnutí ohledně vojenské kampaně i následného vývoje v Iráku.

Britským zapojením do války v Iráku se už před 12 lety zabývala komise vedená lordem Robinem Butlerem, bývalým šéfem státní služby. Komise zkoumala zejména kvalitu výzvědných podkladů před válkou. Ve zprávě, zveřejněné v červenci 2004, pak konstatovala, že se britské tajné služby se dopustily významných chyb, nicméně ministerský předseda Blair a jeho vláda se nesnažili vědomě dezinformovat veřejnost.

Blair bezprostředně po zveřejnění Butlerových závěrů v parlamentu řekl, že jeho úřad její závěry přijímá. Připustil, že kritika týkající se přípravy a plánování britské účasti v irácké válce stojí na reálných základech. „Beru na sebe plnou zodpovědnost za všechny chyby, bez jakýchkoli výjimek a výmluv,“ uvedl. Irák neměl podle názoru komise před válkou žádné významné zásoby zbraní hromadného ničení. Vládní zpráva zveřejněná před válkou a založená na práci výzvědných služeb a podložená veřejně jejich autoritou byla podle Butlera špatné rozhodnutí, které by vláda už neměla v budoucnu opakovat. Ke stejnému závěru a doporučení došla i Chilcotova komise.

V souvislosti s válkou v Iráku působila mezi roky 2003 a 2004 v Británii ještě komise vedená soudcem Brianem Huttonem. Nezabývala se však přímo účastí ve válce, ale okolnostmi smrti zbrojního experta Davida Kellyho. Ten byl v červenci 2003 nalezen mrtev poté, co byl identifikován jako zdroj informací stanice BBC o tom, že vláda zveličovala nebezpečí představované Irákem, aby ospravedlnila britskou účast ve válce.

„Čas vrátit nemůžeme“

Podle britského premiéra Davida Camerona musí být závěry komise poučením pro budoucnost. Cameron ve středu v parlamentu rovněž řekl, že rozhodnutí vstoupit do ozbrojeného konfliktu musí být vždy až tou poslední možností a že se v případě iráckého konfliktu staly chyby. Podle něj ale bezchybná příprava nikdy nezaručí úspěch vojenského zásahu.

„Vojenský zásah je vždy velmi složitý, plánování toho, co se stane po něm, je ještě složitější a domnívám se, že tato komora by si neměla naivně myslet, že existuje možnost dokonalého plánování...,“ řekl Cameron poslancům.

„O rozhodnutí jít do války se v tomto parlamentu hlasovalo a poslanci, kteří zvedli ruku pro vojenský zásah, budou na sebe muset také vzít díl odpovědnosti,“ zdůraznil rovněž premiér. „Nemůžeme vrátit čas, ale můžeme zaručit, že si z toho vezmeme poučení,“ dodal.

Podkopání důvěry v politiky

Irácká válka byla aktem vojenské agrese založeným na chybných předpokladech a pomohla šíření terorismu na Blízkém východě, řekl v reakci na zveřejnění zprávy Chilcotovy komise šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Podle něj zapojení Británie do iráckého konfliktu zásadně podkopalo důvěru lidí v politiky, mnozí považují výsledky války za katastrofální.

„Víme, že parlament byl před začátkem konfliktu uveden v omyl a parlament by měl po 13 letech rozhodnout, jak se s tím vyrovnat,“ řekl Corbyn poslancům. „Ti, které Chilcotova zpráva označuje jako osoby, které přijímaly rozhodnutí, musí nést následky svých činů,“ dodal.

Podle šéfa labouristů není pravda, že lidé, kteří byli v roce 2003 proti britské účasti ve válce v Iráku, podcenili nebezpečí režimu Saddáma Husajna. „Jít do války bez souhlasu OSN bylo velice nebezpečné,“ řekl Corbyn. Důsledkem konfliktu prý bylo rozšíření hrozby terorismu nejen na Blízkém východě, ale i v samotné Británii.

Válka v Iráku

  • Válka v Iráku začala americko-britskou operací Irácká svoboda 20. března 2003 proti režimu iráckého prezidenta Saddáma Husajna a skončila 15. prosince 2011 odchodem posledních amerických vojáků z Iráku. Trvala přes 3200 dní (osm let a skoro devět měsíců), v Iráku mělo v různých dobách vojáky 40 zemí světa včetně ČR. Velká Británie měla v zemi druhé nejpočetnější jednotky, celkem prošlo nasazením 46.000 vojáků, nejvíce Britů bylo v Iráku v květnu 2003 (18.000).
  • Během války byl svržen Saddámův režim, v Iráku byly rozmístěny zahraniční síly, vypukla tam krvavá sektářská občanská válka plná teroristických útoků, byla instalována nová vláda a poté ze země zahraniční armády postupně odešly.
  • Za téměř devět let války v Iráku podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo na 162.000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů, a na čtvrt milionu osob bylo zraněno. V Iráku též zahynulo 4801 zahraničních vojáků, z toho 4487 Američanů. Britové vyčíslili své ztráty na 179 vojáků, z toho 136 zahynulo při bojových operacích. Kvůli násilnostem opustily své domovy čtyři miliony lidí (asi 15 procent obyvatelstva země), z toho přes dva miliony odjely do zahraničí (nejvíce do Sýrie a Jordánska).
  • USA na téměř devítiletou války vydaly až bilion dolarů, podle jiných odhadů stála přes 800 miliard dolarů. Británii přišla účast v konfliktu na zhruba 10 miliard liber.
  • Válku lze rozdělit do dvou fází. První etapou byla invaze, která skončila americkým oznámením o ukončení velkých bojových operací 1. května 2003. Na straně USA se do operace zapojilo různým způsobem 49 zemí světa včetně ČR, Saddámův režim se zhroutil v den pádu Bagdádu 9. dubna. V této fázi zahynulo za 44 dní přes 7500 osob. Druhá, delší etapa následovala od května 2003 do prosince 2011.
  • Důvody války se nenaplnily. Již v říjnu 2004 byla zveřejněna zpráva amerických zbrojních inspektorů v Iráku, podle které neměl Irák v době invaze v březnu 2003 zbraně hromadného ničení a neměl ani konkrétní plány na jejich výrobu, jak tehdy tvrdil Washington a Londýn. CIA pak v dubnu 2005 potvrdila, že v zemi nenalezla žádné zbraně hromadného ničení. Nepotvrdily se ani kontakty mezi Saddámovým režimem a Al-Káidou.
  • Po pádu režimu Saddáma Husajna byla v květnu 2003 ustavena Američany vedená civilní správa, bezpečnost zajišťovaly mezinárodní síly na čele s USA, do kterých poslalo vojáky 40 zemí včetně ČR. Okupace Iráku formálně skončila 28. června 2004, kdy civilní správa předala moc prozatímní vládě. Pak se v zemi konalo několik voleb. Husajn byl oběšen v prosinci 2006 za masakr 148 šíitů z roku 1982. Americký prezident Barack Obama v srpnu 2010 oznámil konec bojových operací, USA formálně ukončily bojovou misi v Iráku 15. prosince 2011.
  • I po konci hlavních bojových operací zemi trápily násilnosti a útoky extremistů na lidi jiné víry. Při nejtragičtějším z nich zahynulo ve čtyřech sebevražedných útocích proti komunitě jezídů u syrských hranic v srpnu 2007 téměř 800 lidí. Radikálové útočili na soudce, politiky či vojáky a snažili se vyvolat nenávist mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity. Za mnoha útoky stál jordánský terorista a šéf irácké větve teroristické sítě Al-Káida abú Músá Zarkáví, který byl v červnu 2006 zabit.
  • Už od roku 2004 také v Iráku operovala radikální organizace, dnes známá pod jménem Islámský stát (IS). Hlavní ofenzíva tohoto uskupení, ve kteérm jsou zástupci salafistických hnutí, některých sunnitských kmenů i bývalí vojáci z armády Saddáma Husajna, se uskutečnila v roce 2014 a IS během ní ovládl značnou část Iráku i sousední Sýrie, zmítané občanskou válkou. Džihádisté již v lednu 2014 ovládli například Fallúdžu (nedávno dobytou vládními silami) a už dva roky drží druhé největší město v zemi, Mosul.
  • Loni v říjnu někdejší britský premiér Tony Blair (ve funkci 1997 až 2007) uvedl, že za vzestup IS je spoluzodpovědná invaze do Iráku v roce 2003; v rozhovoru pro CNN se zároveň omluvil za některé tehdejší chyby Londýna. "Samozřejmě nelze říct, že ti z nás, kteří odstranili Saddáma v roce 2003, nenesou žádnou zodpovědnost za situaci v roce 2015," řekl. Blairovo rozhodnutí zapojit se po do války přitom rozdělilo britskou veřejnost a v roce 2010 přispělo k porážce labouristů ve volbách.
  • Dnes zveřejněná zpráva britské vyšetřovací komise pak uvádí, že plánování a příprava Británie na válku v Iráku byly zcela nepřiměřené. Právní základ pro vojenskou akci v Iráku nebyl vůbec uspokojivý, tvrdí komise v sedm let připravované zprávě. Blair byl podle ní také varován, že invaze v Iráku může zvýšit hrozbu ze strany teroristů.
ČTK
  • 39Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz