Příštího prezidenta zvolí lidé. Historickou změnu potvrdil Senát

Volba prezidenta: Prezidenta volily obě parlamentní komory na společné schůzi. Navrhovat kandidáta bylo oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.

Nyní budou hlavu státu volit všichni voliči podobným většinovým systémem, jakým volí senátory. Prezidentem se stane kandidát, který v prvním kole obdrží nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se tak nestane, bude se konat za čtrnáct dnů druhé kolo volby, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.Kandidáta na prezidenta může navrhnout alespoň 50.000 občanů starších 18 let nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů.

Odvolání prezidenta:  Prezidenta nebylo možné zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Pouze mohl být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Ústavní soud pak mohl rozhodnout o tom, že prezident ztrácí svůj úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

Novela rozšiřuje výčet důvodů pro odvolání prezidenta - Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu k Ústavnímu soudu nejen pro velezradu, ale i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu v Senátu je třeba třípětinové většiny přítomných senátorů a k přijetí souhlasu sněmovny pak třípětinové většiny všech poslanců.

Prezidentská imunita: Trestní stíhání hlavy státu pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce bylo navždy vyloučeno.

Prezidentská imunita je teď omezena pouze na dobu funkčního období.

Milosti: Prezident mohl mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.

V novele k platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí je třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

Schwarzenberg: Přímá volba prezidenta by byl zázrak
Přímá volba prezidenta uvízla na milostech

• Jan Fischer (61) - expremiér a nynější viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nestraník. Fischer strávil takřka celý profesní život v Českém statistickém úřadě (ČSÚ), od roku 2003 byl jeho předsedou. Od dubna 2009 do července 2010 byl předsedou dočasné vlády, která vznikla po demisi vlády Mirka Topolánka (ODS). Letos počátkem ledna potvrdil, že bude v přímé prezidentské volbě kandidovat na funkci hlavy státu.

• Jan Švejnar (59) - ekonom, profesor na Michiganské univerzitě (USA), nestraník. Byl kandidátem ve volbě prezidenta začátkem roku 2008 (podporovaly jej ČSSD, Strana zelených a senátorské kluby SNK ED a Klub otevřené demokracie; ve třetím kole druhé volby zvítězil Václav Klaus). Od roku 1970 žil v emigraci (USA), do Československa se vrátil v roce 1990 jako člen mise Světové banky, poté byl mimo jiné ekonomickým poradcem prezidenta Václava Havla, premiéra Vladimíra Špidly a dalších ministrů.

• Miroslava Němcová (59) - předsedkyně Poslanecké sněmovny (od 2010), první místopředsedkyně ODS. Ve sněmovně je od roku 1998, do roku 2002 byla místopředsedkyní a od roku 2006 první místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Byla také stínovou ministryní kultury. Před vstupem do politiky pracovala v Českém statistické úřadu (1974 až 1992), od roku 1992 vlastní ve Žďáru nad Sázavou knihkupectví. Z jejích slov vyplynulo, že by přijala nominaci na funkci prezidentky, ale že preferuje nepřímou volbu prezidenta.

• Tomio Okamura (39) - podnikatel převážně v cestovním ruchu. Narodil se v Tokiu (matka pochází z Moravy, otec z Japonska), ale většinu života prožil v Čechách. Prezidentskou kandidaturu sice nevyhlásil, nicméně byl médii zařazen do několika internetových anket o možné budoucí hlavě státu, ve kterých získal velkou podporu čtenářů. Nedávno na toto téma mimo jiné řekl, že "účast v klání o Hrad není na pořadu dne" a "že je v tuto chvíli mnoho lepších kandidátů na hlavu státu než on".

• Karel Schwarzenberg (74) - ministr zahraničí a předseda strany TOP 09. Již loni v říjnu oznámil, že se rozhodl přijmout kandidaturu na prezidenta republiky. Potomek významného šlechtického rodu žil od roku 1948 v zahraničí, do vlasti se vrátil po pádu komunistického režimu. Mimo jiné byl kancléřem prezidenta Václava Havla a senátorem.

• Přemysl Sobotka (67) - první místopředseda Senátu, předseda ODS v Libereckém kraji. Původní profesí lékař pracoval jako primář rentgenologického oddělení liberecké nemocnice. Senátorem je od roku 1996, od prosince 2004 do listopadu 2010 předsedou Senátu. V listopadu ho jako kandidáta ODS na prezidenta podpořila liberecká krajská organizace strany.
• Miloš Zeman (67) - bývalý premiér, nyní čestný předseda Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ). V minulosti několikrát připustil, že by v případě přímé volby prezidenta kandidoval. Ve vysoké politice se pohybuje od roku 1990, kdy se stal poslancem federálního parlamentu. V roce 1993 byl zvolen předsedou ČSSD, v letech 1996 až 1998 byl předsedou parlamentu, v letech 1998 až 2002 vedl sociáonědemokratickou vládu. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta republiky. V roce 2007 vystoupil z ČSSD a posléze se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou SPOZ.