8. února 2012 18:32, aktualizováno  21:12 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Příštího prezidenta zvolí lidé.
Historickou změnu potvrdil Senát

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 28Diskuse
Hradčany, Pražský hrad | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hradčany, Pražský hrad | foto: Lidové noviny
Senát schválil zavedení přímé volby prezidenta. Ústavní novelu přijal beze změn po více než pětihodinové debatě. Nástupce Václava Klause si tak budou příští rok vybírat lidé místo parlamentu. Podpořilo to 49 ze 75 přítomných senátorů.

Polemiku a spory v Senátu vyvolalo schvalování přímé volby prezidenta. Debata, v níž dominovali kritici této ústavní změny bez rozdílu stranické příslušnosti, dospěla k závěru krátce před osmou hodinou.

Hlavu státu budou moci vybírat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory, tedy ve dvou kolech. Kandidát na prezidenta bude muset mít podporu petice, kterou podepíše alespoň 50.000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvaceti poslanců či deseti senátorů. Přímou volbu bude vyhlašovat předseda Senátu, a to nejpozději 90 dnů před jejím konáním.

Změna ústavy nabude účinnosti k 1. říjnu 2012. Prezident Klaus, který zavedení přímé volby označil za fatální chybu, na tom nemůže nic změnit. Ústavní novelu totiž na rozdíl od běžných zákonů vetovat nemůže.

Novelu, podle níž by hlavu státu nevybíral parlament, ale volili Češi a Češky hájili ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier.

"Novela je výsledkem dlouhých debat na půdě Poslanecké sněmovny napříč spektrem mezi demokratickými stranami," připomenul Pospíšil. Ministr považuje text ústavní novely za dobrý.

Kromě způsobu volby se mění i pravomoci prezidenta:

Volba prezidenta: Prezidenta volily obě parlamentní komory na společné schůzi. Navrhovat kandidáta bylo oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.

Nyní budou hlavu státu volit všichni voliči podobným většinovým systémem, jakým volí senátory. Prezidentem se stane kandidát, který v prvním kole obdrží nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se tak nestane, bude se konat za čtrnáct dnů druhé kolo volby, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.Kandidáta na prezidenta může navrhnout alespoň 50.000 občanů starších 18 let nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů.

Odvolání prezidenta:  Prezidenta nebylo možné zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Pouze mohl být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Ústavní soud pak mohl rozhodnout o tom, že prezident ztrácí svůj úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

Novela rozšiřuje výčet důvodů pro odvolání prezidenta - Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu k Ústavnímu soudu nejen pro velezradu, ale i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu v Senátu je třeba třípětinové většiny přítomných senátorů a k přijetí souhlasu sněmovny pak třípětinové většiny všech poslanců.


Prezidentská imunita:
Trestní stíhání hlavy státu pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce bylo navždy vyloučeno.

Prezidentská imunita je teď omezena pouze na dobu funkčního období.

Milosti: Prezident mohl mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.

V novele k platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí je třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.


Předsedkyně senátní ústavní komise Jiřina Rippelová (ČSSD) na to řekla, že přímá volba Česko posune k "poloprezidentskému režimu", byť podle ministra změna ústavy přechod na jinou formu vlády neznamená.

Senátorka vypočítala, že lidé přímo volí už do sněmovny, ve dvou kolech do Senátu, do europarlamentu, do krajů a do samospráv. "Jsme v permanentní kampani," podotkla s tím, že s další volbou hrozí snížení volební účasti. Rippelová také řekla, že jen tři ze šestnácti právních expertů, od nichž si její komise vyžádala stanoviska, měli přímou volbu za důvodnou a žádoucí.

ČTĚTE VÍCE:


Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) označil návrh za riskantní zásah a "cizorodý prvek v rovnovážném systému ústavy". Vyzval senátory, aby se nerozhodovali pod nátlakem. "Platí, že si strany daly do svých programů a koaličních dohod přímou volbu, slib ale učinily pod tlakem, do něhož se dostaly samy," uvedl. KDU-ČSL stejně jako ČSSD přímou volbu prosazovali.

"Lidé si ve skutečnosti přímou volbu přáli proto, aby to tady někdo dal konečně do pořádku. To se jim nemůže splnit," prohlásil Pithart s poukazem na to, že přímo volený prezident nebude mít větší pravomoci než ten současný.

Je to jen populistické gesto, míní Kubera

Mezi odpůrce patřil i senátor ODS Jaroslav Kubera. "Přímá volba není výsledkem systémové debaty, ale populistického gesta na téma: lid si to přeje," prohlásil. Kritici poukazovali také na finanční nákladnost přímé volby a zpochybňovali, že by lidé vybrali lepšího kandidáta. Dienstbier namítl, že i v parlamentní volbě bývá zvolen prezident, který překračuje své pravomoci. "Věřím voličům, že, bude-li přímá volba, tak budou vybírat prezidenta velmi zodpovědně," dodal.

Anketa

Komu byste dali hlas v boji o prezidentské křeslo?

Jana Bobošíková 2379
Jan Fischer 2024
Miroslava Němcová 2477
Petr Pithart 163
Pavel Rychetský 148
Karel Schwarzenberg 3784
Přemysl Sobotka 263
Bohuslav Svoboda 99
Jan Švejnar 1451
Miloš Zeman 643
někdo jiný 1047

Podle kritiků prý stačilo prý vyjasnit parlamentní pravidla pro výběr hlavy státu. Na tom se ale parlament za čtyři roky neshodl. Také k realizaci přímé volby je nyní ještě třeba schválit konkrétnější volební pravidla, které chystá vláda.

Možní kandidáti na prezidentský post:

  • Jan Fischer (61) - expremiér a nynější viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nestraník. Fischer strávil takřka celý profesní život v Českém statistickém úřadě (ČSÚ), od roku 2003 byl jeho předsedou. Od dubna 2009 do července 2010 byl předsedou dočasné vlády, která vznikla po demisi vlády Mirka Topolánka (ODS). Letos počátkem ledna potvrdil, že bude v přímé prezidentské volbě kandidovat na funkci hlavy státu.
  • Jan Švejnar (59) - ekonom, profesor na Michiganské univerzitě (USA), nestraník. Byl kandidátem ve volbě prezidenta začátkem roku 2008 (podporovaly jej ČSSD, Strana zelených a senátorské kluby SNK ED a Klub otevřené demokracie; ve třetím kole druhé volby zvítězil Václav Klaus). Od roku 1970 žil v emigraci (USA), do Československa se vrátil v roce 1990 jako člen mise Světové banky, poté byl mimo jiné ekonomickým poradcem prezidenta Václava Havla, premiéra Vladimíra Špidly a dalších ministrů.
  • Miroslava Němcová (59) - předsedkyně Poslanecké sněmovny (od 2010), první místopředsedkyně ODS. Ve sněmovně je od roku 1998, do roku 2002 byla místopředsedkyní a od roku 2006 první místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Byla také stínovou ministryní kultury. Před vstupem do politiky pracovala v Českém statistické úřadu (1974 až 1992), od roku 1992 vlastní ve Žďáru nad Sázavou knihkupectví. Z jejích slov vyplynulo, že by přijala nominaci na funkci prezidentky, ale že preferuje nepřímou volbu prezidenta.
  • Tomio Okamura (39) - podnikatel převážně v cestovním ruchu. Narodil se v Tokiu (matka pochází z Moravy, otec z Japonska), ale většinu života prožil v Čechách. Prezidentskou kandidaturu sice nevyhlásil, nicméně byl médii zařazen do několika internetových anket o možné budoucí hlavě státu, ve kterých získal velkou podporu čtenářů. Nedávno na toto téma mimo jiné řekl, že "účast v klání o Hrad není na pořadu dne" a "že je v tuto chvíli mnoho lepších kandidátů na hlavu státu než on".
  • Karel Schwarzenberg (74) - ministr zahraničí a předseda strany TOP 09. Již loni v říjnu oznámil, že se rozhodl přijmout kandidaturu na prezidenta republiky. Potomek významného šlechtického rodu žil od roku 1948 v zahraničí, do vlasti se vrátil po pádu komunistického režimu. Mimo jiné byl kancléřem prezidenta Václava Havla a senátorem.
  • Přemysl Sobotka (67) - první místopředseda Senátu, předseda ODS v Libereckém kraji. Původní profesí lékař pracoval jako primář rentgenologického oddělení liberecké nemocnice. Senátorem je od roku 1996, od prosince 2004 do listopadu 2010 předsedou Senátu. V listopadu ho jako kandidáta ODS na prezidenta podpořila liberecká krajská organizace strany.

  • Miloš Zeman (67) - bývalý premiér, nyní čestný předseda Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ). V minulosti několikrát připustil, že by v případě přímé volby prezidenta kandidoval. Ve vysoké politice se pohybuje od roku 1990, kdy se stal poslancem federálního parlamentu. V roce 1993 byl zvolen předsedou ČSSD, v letech 1996 až 1998 byl předsedou parlamentu, v letech 1998 až 2002 vedl sociáonědemokratickou vládu. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta republiky. V roce 2007 vystoupil z ČSSD a posléze se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou SPOZ.
ČTK, Lidovky.cz
  • 28Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz