Polemiku a spory v Senátu vyvolalo schvalování přímé volby prezidenta. Debata, v níž dominovali kritici této ústavní změny bez rozdílu stranické příslušnosti, dospěla k závěru krátce před osmou hodinou.
Hlavu státu budou moci vybírat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory, tedy ve dvou kolech. Kandidát na prezidenta bude muset mít podporu petice, kterou podepíše alespoň 50.000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvaceti poslanců či deseti senátorů. Přímou volbu bude vyhlašovat předseda Senátu, a to nejpozději 90 dnů před jejím konáním.
Změna ústavy nabude účinnosti k 1. říjnu 2012. Prezident Klaus, který zavedení přímé volby označil za fatální chybu, na tom nemůže nic změnit. Ústavní novelu totiž na rozdíl od běžných zákonů vetovat nemůže.
Novelu, podle níž by hlavu státu nevybíral parlament, ale volili Češi a Češky hájili ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier.
"Novela je výsledkem dlouhých debat na půdě Poslanecké sněmovny napříč spektrem mezi demokratickými stranami," připomenul Pospíšil. Ministr považuje text ústavní novely za dobrý.
Kromě způsobu volby se mění i pravomoci prezidenta:Volba prezidenta: Prezidenta volily obě parlamentní komory na společné schůzi. Navrhovat kandidáta bylo oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Odvolání prezidenta: Prezidenta nebylo možné zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Pouze mohl být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Ústavní soud pak mohl rozhodnout o tom, že prezident ztrácí svůj úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Novela rozšiřuje výčet důvodů pro odvolání prezidenta - Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu k Ústavnímu soudu nejen pro velezradu, ale i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu v Senátu je třeba třípětinové většiny přítomných senátorů a k přijetí souhlasu sněmovny pak třípětinové většiny všech poslanců. Prezidentská imunita: Trestní stíhání hlavy státu pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce bylo navždy vyloučeno. Prezidentská imunita je teď omezena pouze na dobu funkčního období. Milosti: Prezident mohl mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. |
Předsedkyně senátní ústavní komise Jiřina Rippelová (ČSSD) na to řekla, že přímá volba Česko posune k "poloprezidentskému režimu", byť podle ministra změna ústavy přechod na jinou formu vlády neznamená.
Senátorka vypočítala, že lidé přímo volí už do sněmovny, ve dvou kolech do Senátu, do europarlamentu, do krajů a do samospráv. "Jsme v permanentní kampani," podotkla s tím, že s další volbou hrozí snížení volební účasti. Rippelová také řekla, že jen tři ze šestnácti právních expertů, od nichž si její komise vyžádala stanoviska, měli přímou volbu za důvodnou a žádoucí.
ČTĚTE VÍCE: |
Místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) označil návrh za riskantní zásah a "cizorodý prvek v rovnovážném systému ústavy". Vyzval senátory, aby se nerozhodovali pod nátlakem. "Platí, že si strany daly do svých programů a koaličních dohod přímou volbu, slib ale učinily pod tlakem, do něhož se dostaly samy," uvedl. KDU-ČSL stejně jako ČSSD přímou volbu prosazovali.
"Lidé si ve skutečnosti přímou volbu přáli proto, aby to tady někdo dal konečně do pořádku. To se jim nemůže splnit," prohlásil Pithart s poukazem na to, že přímo volený prezident nebude mít větší pravomoci než ten současný.
Je to jen populistické gesto, míní Kubera
Mezi odpůrce patřil i senátor ODS Jaroslav Kubera. "Přímá volba není výsledkem systémové debaty, ale populistického gesta na téma: lid si to přeje," prohlásil. Kritici poukazovali také na finanční nákladnost přímé volby a zpochybňovali, že by lidé vybrali lepšího kandidáta. Dienstbier namítl, že i v parlamentní volbě bývá zvolen prezident, který překračuje své pravomoci. "Věřím voličům, že, bude-li přímá volba, tak budou vybírat prezidenta velmi zodpovědně," dodal.
Anketa
Komu byste dali hlas v boji o prezidentské křeslo?
Podle kritiků prý stačilo prý vyjasnit parlamentní pravidla pro výběr hlavy státu. Na tom se ale parlament za čtyři roky neshodl. Také k realizaci přímé volby je nyní ještě třeba schválit konkrétnější volební pravidla, které chystá vláda.
Možní kandidáti na prezidentský post:
|